Oblaka.

Stanislav Kostka Neumann

Zřím rád svá nebesa jež do borů se chýlí(J6f) za letních západů kdy se juž skoro stmívá(J6f) kdy žluté lesky jen v modravém vzduchu zbyly(J6f) a slunce veliké svůj žár za obzor slívá(J6f) S okrajem zlaceným a bílým měkkým klínem(J6f) oblaka drobná se pod modrým nebem válí(J6f) jak v loži peřiny pod modrým baldachýnem(J6f) kam když je vonná noc spát luna chodí z dáli(J6f) A jindy oblaka po nebi rozlijí se(J6f) jak plachty šedivé za nimiž žár se lije(J6f) v nich slunce ulehlo a z nízké klenby lysé(J6f) déšť dlouhý tesklivý v síť hustou zemi kryje(J6f) Však nejradš mračna mám jimž hromy cestu razí(J6f) jež střeva ohnivá v těhotném mají břiše(J6f) jich hudba a jich vztek sny moje doprovází(J6f) o síle nezdolné a vzdorů mužné pýše(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Jamb:	16 (100 %)