Poslední dny.

Stanislav Kostka Neumann

Poslední dny.
Tak líně dáví Čas ty slední dny... A světlé okamžiky znovu hasnou, a myšlénky jdou mdle a znaveny, a smutek Předtuch píseň zdvihá hlasnou. Ty neúprosně derou se v mé sny a všecko svěží na lukách mi spásnou... A bitvy s nimi jsou juž ztraceny. A moje nervy chvějí se a žasnou..žasnou... Vše temné je a vše je záhadné, jen pocit děsu v nitru nevadne z dnů, jež mne sepnou v nedalekém Příští. A marně za štít zvedám tvoje tělo, má milenko, má panenská, tvé tělo –: děs nevýslovný vstříc mi ze všad prýští. E: jf; 2004 [95]

Kniha Nemesis, bonorum custos... (1895)
Autor Stanislav Kostka Neumann

Další vydání

Poslední dny. v knize Básně 1 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 1) (1962)