Touhy

Stanislav Kostka Neumann

Zatím co skrčen vtisknut zdám se do této samoty zde(Na) která hledí mne přerůsti zahladiti mne zcela(Na) jsi li tu šume stromů ptačí zpěve a hvizde(Na) jsi li tu skálo pozlacená zeleni s pohledem děvím(Na) dnes věru nevím(Na) Dokořán otevřel jsem železnou bránu čela(Na) všechny dělníky odtud vyslal jsem do ciziny(Na) za nimi hledím kterak jdou(Na) derou se v jas a noří se v stíny(Na) s mým zrakem a sluchem v čele se strou(Na) po širé zemi(Na) Opojen řevem světa mlžnými nadějemi(Na) krok za krokem za nimi celý se posunuji(Na) od této výspy sladkovodního kraje(Na) kde snad jsem byl ale kde nejsem poněvač dálkou pluji(Na) kde asi má ulita leží jen s níž větřík si hraje(Na) Krok za krokem za nimi postupuji v před(Na) a oni jdou hrnou se tlačí v šírý svět(Na) razí mi cestu otvírají mi dvéře(Na) pole a pole les a les odskakují za nás(Na) dědiny města pohraniční stráž(Na) Města a města bodáky Rýn Hamburk a námořníci(Na) Milujeme hnědi zvětralých lící(Na) sedíce v krčmě v husté a kalné žluti(Na) milujeme pařáty na těžkém půvabu holek(Na) vyhladovělé pudy krutý alkohol a vtip(Na) V přístavu nočním vdechujeme chtivě vlhký a páchnoucí slib(Na) Teď jsme se zcivilisovali(Na) Sivozelená sláň je pod námi před námi v dáli(Na) Jsme pasažér první třídy samotář podivín snad(Na) při table dhôte mlčelivý sám stále mluvící s mořem(Na) To nejkrásnější nemohli jsme si s ním říci(Na) Bohudík že je konec a maska dole(Na) Lépe je býti s oráčem chudým než s panským parním pluhem(Na) když nám již učarovalo to sivozelené pole(Na) Brooklyne řvoucí New Yorku nebesa škrábající(Na) Nevzpomínáme si snad Koneček mastné sítě(Na) Vacuum Oil Company jak se vždy jednoho rána(Na) přissával uprostřed dědiny lovil pro zlatého pavouka(Na) Lomoze líhni nejztřeštěnějších věcí(Na) Nesmírná kovárno v níž ohromná demokracie(Na) klade se na kovadlinu znova se ve výheň hrouží(Na) Dnes ráno však nebyl to stesk již po malé evropské louži(Na) Dál Bláhový lete Přátelská ruko farmy(Na) Zdar kamaráde Vzpomínáš na naše mládí(Na) Na rvačky s policií Na okultické žvasty(Na) Zdar Američane Naděje užraly se(Na) A naše lebky pomalu jsou lysé(Na) Dál Kde jsi horečko prvních kovkopů zlata(Na) Dál Nikoli nečteme o hloupých revolucích(Na) V Buenos Aires palmovou třídou jdeme(Na) Dělníci moji které jsem vyslal z čela(Na) nejsme li syti pevniny dosti přec těchto zemí(Na) Rio de Janeiro ještě A dva měsíce moře(Na) Jako zvon to v nás hlaholí v nejbližší rejdě(Na) Tahiti Tahiti Stůjte dělníci Přestal svět(Na) Bude nám vůbec ještě kdy možno někam se rozletět(Na) Sníme sny jež jedenkrát byly až ke dnu již sněny(Na) Oh jaké hloupé a voskové psali jsme kdys básně(Na) Ve vlasech veliké červené květy mají tu hnědé ženy(Na) Od žida kupujeme jim pozlacené cetky(Na) Denně si šeptáme zapisujeme v mysl(Na) že zde jsme skutečně zde v těchto hedbávných tropech(Na) A zcela jsme venkovští příroda široké plíce(Na) a jako nikdy před tím nám hnusno i tropické město(Na) a jeho důstojníci prodejné tanečnice(Na) Pst Noc je velebná příliš(Na) Pst Všechny dvéře k světu jsou zavřeny(Na) l ústa(Na) Proč tímto browningem nemožno usmrtit čas(Na) Všechny zbytečné touhy zahynuly by s ním(Na) Dělníci počkejte přece až vám dám rozkaz(Na) Což opravdu tento koráb prorazil novou díru(Na) ke světu k neznámým věcem k Evropě staré(Na) Dál tedy Padesát pohledů nazpět Korábe rychle(Na) Což kdyby se nám zachtělo sem se vrátiti zemřít(Na) Po dlouhé pohodě buď vítána slaná bouři(Na) Tu přivázáni v pěně a kouři(Na) ve svět se řítíme(Na) Nic nemůžeš nám bláhové nebe nic vzteklá vodo(Na) Na to co bylo myslíme(Na) Znova a znova myslíme na to co bylo(Na) na slunce v houštinách na hnědých ňadrech(Na) Přece nás něco do nových dveří pudí(Na) Najíti červy v nejsladších jádrech(Na) Spěcháme klubky japonských přístavních měst(Na) Tokio Venkov Staré fotografie vidíme živé(Na) Žluté mravence ušaté Budhy zvetšelou pohádku(Na) Princezny lásky ve klecích Zelených Domů(Na) z jichž průjezdu vyvolávač vábí nás dlouhými verši(Na) Netřeba abys tančila porculánová figurko(Na) úsměvem pouhým géšo nám oslazuj sake(Na) Teprve jezero Biwa láká nás jako kachnu(Na) hnízdo si udělat v rákosí zpívajícím(Na) a znova si říkat dojemné povídky země(Na) Dělníci vzhůru Zpátky do Nagasaki(Na) Před lodi odjezdem píšeme pohlednice(Na) Postačí síla nám pro Vladivostok a Sibiř(Na) Železnic lety které nás unášíte(Na) jak říčka rozvodněná zazátkovanou lahev(Na) Kterou jste vyhlédly pro nás zátoku tichou(Na) Anebo pobřežní kámen o nějž se rozbijeme(Na) Jací jste dělníci moji jací jste kouzelníci(Na) Zde tedy odsunout máme od oka kaleidoskop(Na) Sedíme na balvanu holého norského fjordu(Na) Znavená křídla zobákem probíráme si(Na) pták stěhovavý(Na) Šediví se šedí splýváme odvála melancholie(Na) svět kdysi žhavý(Na) S rybáři vyjíždíme a mokří se vracíme z lovu(Na) Na pohřbu nasloucháme pastora mírnému slovu(Na) Severe přísných věcí důvěrný sousede smrti(Na) minulost na prach drtíš jak mezi kameny dvěma(Na) Nastává veliké ticho v němž musí se zroditi zvuk(Na) Nějaký výkřik ze škrceného hrdla(Na) Kterak se stalo dělníci že padáme k jihu(Na) Kterak se stalo že jsme tak lační a svěží(Na) Evropou starou dolů oh jak se to běží(Na) Se skály Gibraltaru hledíme k africkým břehům(Na) Dělníci rychle Znova nás volá slunce(Na) Dělníci rychle Kahýrské krčmy a bazary(Na) S velbloudem výlet a když už jsme zde(Na) tož s těmito hloupými turisty dolů až k pyramidám(Na) Egypte Nile Hnědá ty tanečnice(Na) Ale což nemyslíme již na druhé tropy(Na) na mladou černošku na hlavě nesoucí džbán(Na) Obraťte dělníci Což pak jsme výletní jachta(Na) Což máme snad v úmyslu psát jednou feuilletony z cest(Na) a doma spisovatelkám plésti se do řemesla(Na) Africká pánev nás volá Uganda Kongo(Na) Dělníci vpřed Zde si kdes odpočineme(Na) Ležíme pod kokosovníky kde černí kolohnáti(Na) vrhají na hromady úrodu ořechovou(Na) Procházíme se plantáží agavovými poli(Na) U břehu Viktorie kolébáme se v džunce(Na) Pijeme na verandě whisky a černou kávu(Na) žvatlají důstojníci a boy nás ovívá hebce(Na) Čas míjí Doteky prstů sklouzají po všech věcech(Na) jako po domácím dávno zděděném nábytku(Na) Nějaké zakryté hroty počínáme cítit(Na) A jednoho rána nuda z klece deštivých časů(Na) sápe se po našem hrdle nechuť nás zaplavuje(Na) Z šerého kouta zlé a protivné sednice(Na) upírá na nás oči žlutá zimnice(Na) Dělníci moji kde jste tak dlouho byli(Na) Což jste mne zradili zbaběle opustili(Na) Nikoli Dobrá Jen když jste zde již(Na) K sobě mne přivažte touhle lianou pevnou(Na) Vlecte mne Sláb jsem Spěchejte do Evropy(Na) Tak je to dobře dělníci K vlašskému břehu(Na) Pijeme dlouhými doušky laskavost modř a něhu(Na) Jsme rekonvalescent Sotva dočkati můžeme se(Na) modrého jaterníku v jednom moravském lese(Na) Slyším tě šume stromů již ptačí zpěve a hvizde(Na) vidím tě skálo pozlacená zeleni dívčích zraků(Na) Skrčen a vtisknut do této samoty zde(Na) jsem podoben v zátoce tiché omšelému již vraku(Na) jenž do předu kolébá se jako by odrazit chtěl(Na) ale v břiše voda mu šplouchá s rybami lesklých těl(Na)

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

266. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slepec a pes. (František Cajthaml-Liberté)
  2. 41. Valašská. (Jan Karafiát)
  3. Přání. (Josef Václav Sládek)
  4. SAMOTA. (Jan Opolský)
  5. V mlze. (František Cajthaml-Liberté)
  6. POLEMICKÉ SLOKY (Stanislav Kostka Neumann)
  7. VEČERNÍ (František Cajthaml-Liberté)
  8. VÍTKOVICE (Josef František Karas)
  9. NA LANDEKU (Josef František Karas)
  10. NOC. (Antonín Sova)