Když cestu mi vroubila šalvěj

Stanislav Kostka Neumann

Tyto své slabé a hubené ruce(Na) v železné svírám nepovolné spáry(Na) a s každé strany za hrdla držím(Na) škrtě a vraždě je starost a vztek(Na) Kruťte se svíjejte supejte řičte(Na) vláčeny cestou tlucte se po štěrku(Na) nepustím nepovolím(Na) pokud mé prsty cítiti budou(Na) života jediný ve vás tep(Na) pokud mé ruce nebudou moci(Na) odvrci bezvládné mrtvoly vaše(Na) daleko ode mne pryč s této cesty(Na) kterou mi vroubí dnes šalvěj(Na) Tmavé a hrdé vážné ty květy(Na) vonící soucitem moudrostí hořkou(Na) domlouvají mi modrýma očima(Na) abych vás nepustil ze smyček pěstí(Na) abych vás zabil a šel dál(Na) Kruťte se svíjejte supejte řičte(Na) Chtěly jste se mnou tož se mnou jste hle(Na) Až tam k té hrázi vás dovleku k řece(Na) naposled stisknu svrhnu vás dolů(Na) na pospas vlnám jež jako kočky(Na) když se jim ukáže syrové maso(Na) předou a trou se o břeh a trávník(Na) Svoboden půjdu pak uslyším ptáky(Na) kteří jsou se mnou zde jako ta šalvěj(Na) Věru to nebude poprvé dnes(Na) co jsem se pustil v takový zápol(Na) a škrtím vás bestie zákeřné(Na) Číháte všude jak stíny všech věcí(Na) jež z nenadání vyskočit mohou(Na) sotvaže člověk protře si oči(Na) rozhodí záclony oken(Na) A kdo je sláb jak šelmy jej srazíte(Na) na hruď mu kleknete ruce a nohy(Na) na jedno místo mu přibijete(Na) Po krvi lačníte po mozku našem(Na) žahadly všechno v nás ubodáte(Na) až smyslům zmámeným zazdá se země(Na) jak velký žalář kde nekvete nic(Na) než bledá plíseň světla se štítící(Na) a všechno ostatní lež jest a klam(Na) V děs byste změnily i tuto cestu(Na) v hady mně snad i šalvěj(Na) Ale to nesmí a nesmí již býti(Na) A bylo li to kdys byl jsem zbabělec(Na) že pěstmi těchto svých hubených rukou(Na) nechopil jsem vás za hrdla(Na) Že ruce nechal jsem bezmocně viseti(Na) po bocích těla jež napadly jste(Na) až vaše sveřepost mi zkazila smysly(Na) a místo samožitného chleba(Na) já jed svých bolavých prodával chvílí(Na) Zradil jsem zemi a povinnost básníka(Na) ukřižován jen směšný jsem býval(Na) Jakoby zde teď na tomto slunci(Na) opilec klesl v šalvěj(Na) Básník je něco docela jiného(Na) Na kříži nehraje divadla davu(Na) který se nimrá rád v slzách a stonech(Na) O mříže klecí si nedere čela(Na) Neskuhrá nefňuká nelomí rukama(Na) Starostí vzteků hladová smečko(Na) básník je básník až když tě bije(Na) básník je básník až když tě potřel(Na) do tvojích mrtvol zarazil žerď(Na) praporu lásky a kladu(Na) Básník je síla jež zavírá propasti(Na) na pustých úhorech růsti dá klasům(Na) zpívá jak jez na širokém proudu(Na) voní jak u cesty šalvěj(Na) Kdo by jen kdo by na našem pochodu(Na) na bílém praporu zlatý znak země(Na) na bílém praporu zelený věnec(Na) před těmi nesl kdož rodí se rodí(Na) puzeni k sobě a držáni od sebe(Na) kdyby to básník nečinil denně(Na) stupeň a stupeň krok a krok(Na) Pod svojí halenou má míti ukryty(Na) tvých zubů závistných krvavé stopy(Na) které si odnesl z tvrdého zápolu(Na) zběsilá smečko s tebou(Na) Z víry a shody z lásky a kladu(Na) má míti složenu zorniček barvu(Na) hledící v život jak šalvěj(Na) Starosti vzteky oh jak vás já znám(Na) krhaví potulní hladoví psi(Na) Vím že jste zde a všude stále(Na) leč zde a všude zdolatelni(Na) Sevřením pěstí možno vás uškrtit(Na) Na řetěz uvázat zahnati do boudy(Na) dupnutím nohy na celý den(Na) Anebo poslušné učinit na povel(Na) jednoho pohledu je li to pohled(Na) vůle jež roztíná uzly(Na) Tou vůlí tou vůlí moci zásobit svět(Na) každého z těch kdož zde jsou a přicházejí(Na) Básníků nových závažný cech(Na) vyslat jak mužstvo uhlokopů(Na) pro tuto vůli jako pro krásné uhlí(Na) v hloub této jediné naší země(Na) a z poesie učinit uhelnou stanici(Na) všech našich v před se deroucích lodí(Na) Krhavé bestie čím byste byly(Na) kdyby z nás každý vykročil silně(Na) a cestou chtěl jen viděti cíl(Na) a posilující šalvěj(Na) Proto vás škrtím proto vás vraždím dnes(Na) proto vás vrhám teď do této říčky zde(Na) takhle a takhle Co je z vás šelmy(Na) Vln hříčka neškodný postrach ryb(Na) A já jdu prost a vesel a svoboden(Na) Na zpěvy myslím živné jak chléb(Na) jak uhlí rozdávající teplo(Na) vonící jako šalvěj(Na)

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

59. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  2. IV. Co vzal nám kdo, co zašlapal nám v bláto, (Josef Václav Sládek)
  3. Slyšíte? (František Cajthaml-Liberté)
  4. VIIl. VOX HUMANA. (František Leubner)
  5. ODPLATA (Karel Dostál-Lutinov)
  6. PÍSEŇ INTERNACIONÁLNÍ. (Vladimír Houdek)
  7. Růže. (Augustin Eugen Mužík)
  8. TĚM V TMÁCH! (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Odežeň toho netopýra! (Boleslav L. Černý)
  10. Příchod lodilomu. (Adolf Heyduk)