DER ROTHE MAX

Stanislav Kostka Neumann

DER ROTHE MAX
Šel obuškem na ně, na jejich pelechy, tvrze a banky, dost dlouho jsme řečnili planě, dost dlouho uctívali jejich svatostánky, teď tedy na ně! a kde mu obušek nestačil, kulomet rozezpíval a bil, zkuste to na své kůži, nastavte tvář, obraťte kapsy, teď solo má rebel a proletář, Max Hölz. Vyletěl bouřlivákem, proklatě dravým ptákem, vždyť bouři nesou rudé, roznícené mraky, na nic se neptal, na vrbě nemaloval červené straky, jen bil a pral a deptal tu zhnilou barabiznu jejich pořádku, šmok prskal, vztekal se keťas a idiot, vyslovil rozhořčení sociál-patriot, vpřed letěl však, znovu vždy, poslední zůstal, na obra nad smečku pochopů vzrůstal Max Hölz. To pro tebe, proletariáte, pro vás, kdož vidle a cepy máte, pro vás, kdož v továrnách kladivy bušíte, 25 pro vás, kdož v kasárnách střílet se učíte, pro tebe, dělníče, a pro vás, davy, abyste viděli a pozdvihli hlavy, ó pochopíte, vy osvobodíte, jen trochu odvahy ještě a trochu praxe, osvobodíte sebe i Maxe, až rudí vlci zakousnou se v bílý lup, hoj, rup! 26