KAMENY

Stanislav Kostka Neumann

Soudruzi, soudruzi, hledíme z pohoří, město k nám z doliny přesmutně hovoří. Žalují okna, věže i komíny, železný lomoz i lidský křik, že nikdo není tam dole bez viny, ať velmož je, nebo nádeník. Slyšíme, drsná řeč zabolí, zazebe; zda jsme však bez viny nahoře my tu? Kdo z nás už přestal mysliti na sebe, kdo z nás už neříká: moje a tvoje? Kamenů plno na každé cestě, o kámen kobrtneš na každém kroku: jeden jsme druhému kamenem v cestě, a ne-li kamenem, tož trnem v oku! Přesmutně hovoří město k nám z hlubiny; smutni my z pohoří, že nejsme bez viny. S kameny světa, který se řítí, svedeme bitvu jednoho dne, nejtěžší práci budeme míti s kameny v sobě. Šero je, zbrojíme do strašné války, kameny ze srdcí musíme vypudit, aby k nám přišel z té modravé dálky laskavý, teplý, sluneční svit. A srdce, jež nebudou chtíti povolit, ta srdce zabijeme; soudruzi, soudruzi, také my možná na popravu jdeme. Nezmizí přesmutná vřava vůkol, dokud se kameny posypou z tmy, dokud se neshodnou křiky všech já v posvátnou hymnu: My.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

287. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Co vzal nám kdo, co zašlapal nám v bláto, (Josef Václav Sládek)
  2. Kovkopové. (František Cajthaml-Liberté)
  3. Nad šachtou kouří se... (František Cajthaml-Liberté)
  4. 567. V sedmém městě jako ryk se volů, (Jan Kollár)
  5. Nežebrejme. (František Cajthaml-Liberté)
  6. neunikneš (Stanislav Kostka Neumann)
  7. ODPLATA (Karel Dostál-Lutinov)
  8. NAD KRBEM (Rudolf Illový)
  9. XLV. My jednotlivci. (Jan Vřesnický)
  10. ZANECHTE VŠECH NADĚJÍ! (Rudolf Illový)