na jarní zemi

Stanislav Kostka Neumann

na jarní zemi
když vzduch tě hladí něžnou rukou, a jarní země zavoní, tu náhle radostí i mukou tvá zasnoubená mysl zní, a klid když s tichem šepotá si, a ze všech hájů, luk i skal se zdá, že prýští zdroje krásy, bys život vzal a miloval, tu rád bys vzal a v míru s všemi bys krásu světa hýčkal rád, ten dar, jenž nás tu závějemi rozkoší může zasypat. a přece s popáleným nitrem chodíváš vesnou spanilou a políbíš se s vonným jitrem jak s ženou na smrt vedenou. 20 i když tu lidé nejsou právě, cítíš tu číhat hrabivost. podobna zločinu i slávě, po sobě nechá holou kost. 21

Kniha Srdce a mračna (1935)
Autor Stanislav Kostka Neumann

Další vydání

na jarní zemi v knize Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)