vodárenská věž

Stanislav Kostka Neumann

snad je krás město voroněž(T5m) jinde ma hrad a jinde hrdinu(T6m) u nás me vorenskou věž(T5m) jako ztepilou a křehkou květinu(T6m) je tu ovšem ješ ledacos(T5m) i co do krásy a do památnosti(T6m) pod ží však zpí v dubnu kos(T5m) a pak dokola je zeleň mladosti(T6m) v lé čápi na ni sedali(T5m) hledíš nahoru je to jak z pohádky(T6m) mlčeli jen tu klapali(T5m) o své radosti než táhli do dálky(T6m) teď je listopad a z věže mi(T5m) luny kocábka se šine stříbr(T6m) topolomi tu větvemi(T5m) co mi po praze a co mi po br(T6m) den pohledem ji pobím(T5m) v je stromo a tiché konči(T6m) den aspoň chvilku o tom sním(T5m) co by mohlo být sním o domovi(T6m)

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

361. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO LETECH. (Adolf Brabec)
  2. Idyla ze hřbitova. (Jaroslav Vrchlický)
  3. BALLADA O ZAKLETÉ PRINCEZNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Cizí kraj. (Bohuslav Květ)
  5. Máj 1924. (Bohuslav Květ)
  6. Nic víc! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na Řipu. (Karel Babánek)
  8. JARNÍ PROCHÁZKA. (Bohdan Kaminský)
  9. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)
  10. XVI. Venku je slunno, (Adolf Heyduk)