nezaměstnaný

Stanislav Kostka Neumann

když jsem byl chlapec a chodil za školu, říkali jste mi: z tebe nic nebude. vodil jsem kluky do luk a topolů, komandoval jsem a věřil ti, osude. když jsem se učil pak u mistra pracovat, pojednou vidím, že pán asi nebudu: mozoly nestačí chudáku na poklad, těch nejsou paláce, kdož chodí na rudu. a když jsem se aspoň uživil prací svou, na dlažbu jste mě náhle vylili. potácím se a jím jen náhodou. proč jste mě lepšímu nenaučili? proč jste mi neřekli vlastně už ve škole, že tomu dobře, kdo z druhých má dost. jaká jste podivná hříčka svévole. jaká jste lež a přece skutečnost. naučili jste mě pracovat. děkuji. proč jste mě nenaučili i krást? umím jen to, čeho nepotřebuji. neumím kořistit, na cizím se pást.

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

164. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 141. Janeček. (Jan Petr Jordan)
  2. VII. VŠEDNÍ PŘÍBĚH. (Antonín Klášterský)
  3. PROSBA. (Josef Holý)
  4. PAMFLET NA POMOC UČITELŮM V POSLEDNÍ HODINĚ (Antonín Sova)
  5. PÍSEŇ POPLATNÍKA. (Josef Lukavský)
  6. Starý sedlák Hovorka vypráví svým vnukům (Antonín Klášterský)
  7. Janek. (Josef Václav Sládek)
  8. PÍSEŇ VZTEKLÉHO GENIA. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. VE JMENU BOHA OTCE I SYNA... (Josef Svatopluk Machar)
  10. Píseň chudého. (Martin Alexander Přibil)