VZPOURA

Stanislav Kostka Neumann

Letí dni mé jako kulka nazdařbůh vypálená, nevědoucí, kam padne. Letí dni mé jako pták, jejž vyštvala změna v tmu, jež houstne a chladne. Divý lete, nad mou zřidlou, šednoucí hlavou, kdy že skončíš, kde usedneš? Divý lete, kolikrát mi pravdu díš dravou, krotkou kolikrát lež? Pamatuj si, rozsévači měňavé nejistoty, jež hned slíbí, hned bolí, pamatuj si, že chci vyjít jako dub z této psoty, plný mízy, byť holý!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

259. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CORNETTO. (František Leubner)
  2. APOSTROFA (Viktor Dyk)
  3. PÍSEŇ NADĚJE. (František Taufer)
  4. XIII ŽÍZEŇ (Richard Weiner)
  5. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  6. CANTU MOLLI. (František Leubner)
  7. PROKOP VELIKÝ. (Augustin Eugen Mužík)
  8. RECITANDO. (František Leubner)
  9. Sny. (Ervín Špindler)
  10. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)