APOSTROFA

Viktor Dyk

Když moje duše krcela v snách(J5m) tu čet jsem zas co v starých deskách vryto(J5f) Stín konce dávno žitím mojím táh(J5m) Netřeba mluvit Je mi toho to(J5f) A staří ptáci se nehnu(J5m) po slunných krajích mar tra(J5f) umdlely jich vel peru(J5m) Což vždycky zase musím si to říci(J5f) A nemute tajiti svůj smích(J5m) by po bylo ješ větší(J5f) A třeba mi snad duší soucitných(J5m) Jenom ne pro bůh shovavých řečí(J5f) v bahnech časem roste ješ květ(J5m) leč třeba k tomu ly obrovi(J5f) Konce jsou špat to ce svět(J5m) Vy prosím však to říkat nemute(J5f)

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

280. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sny. (Ervín Špindler)
  2. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  3. VZPOURA (Stanislav Kostka Neumann)
  4. PIETRO TORRIGIANO. (František Leubner)
  5. MEMENTO MRTVÝCH. (Xaver Dvořák)
  6. XXIII. VOLBA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SLOKY DĚKOVNÉ (Antonín Sova)
  8. Já usínám a vedle otec můj, (Adolf Racek)
  9. RECITANDO. (František Leubner)
  10. I. Kraj byl pustý. Ku obzoru (Jaroslav Vrchlický)