M. KIR. ÁLLAMI SZEMKÓRHÁZ

Stanislav Kostka Neumann

Po kal Tisze ledy od severu jdou(Na) a po železničním mos vlaky s muni(Na) Za trochu klidu platím bolestnou chorobou(Na) napolo sle blou po nemocnici(Na) A přece pojďte sem rychle co vám pošeptám(Na) Jsem opět cosi jako homo sapiens(Na) V šero a mlče hroužím se jak v říč večer prám(Na) u kormidla mi se tesk sana mens(Na) Po kal Tisze stříbr louže se rozlily(Na) To slunce ne však pro mne ne teď můj čas(Na) Byť zcela slep i hluch a něm kukla mo(Na) tu v koutku kdesi rád bych vyčkával jar jas(Na) Pak bych se proklubal z kukly jednoho poledne(Na) bych nah a svoboden stanul před čistou oblohou(Na) rovma nohama skočil do proudu svého dne(Na) ni bych se nebál v něž ji nemohou(Na) Leč to by bylo vám ti mi nejen vody smích(Na) šum le lučin květ a zvířat snub rej(Na) to by se musil vrátit i lidský živočich(Na) k souzvuku s kvetou ze s ní splynout v jeden děj(Na) Mlha nad korytem Tiszy(T4f) všechno vyvatovala(T4m) V mléku řídkém potopeny(T4f) klad spí lodice(T4m) Touha přitiskla mi čelo(T4f) k oknu nemocničmu(T4m) v pozd večer jenž mne minul(T4f) vymetaje delnu(T4m) Sterem hla vo mne(T4f) z venku zbytek života(T4m) Teď chtěl bych jen v bí tmě (T4f) slyšet rozvod proud(T4m) a na lodi hně plavec(T4f) u kanek v kaju(T4m) dneš porci ze s chlebem(T4f) zajeti lenkou(T4m) Polozastí okno(T4f) nestačí li jde li o svět(T4f) dost je vel k oslaze(T4f) nemocnič idyly(T4m) Z trochy zdí a holých stro(T4f) z mostu nad rozmáchlou Tiszou(T4f) nu a z obecného ždibce(T4f) malých lidských zvířátek(T4m) sklá se den sousto(T4f) polyka labužnicky(T4f) Den jinak upraveno(T4f) dostávám je na talíř(T4m) V do kte všechno ře(T4f) za to sousto vám vděčen(T4f) Křečovi držím stéblo(T4f) nad vratnou propas(T4m) Dni jeden za druhým(T4m) chu chudší za chudým(T4m) jako popel jako prach(T4m) seda mi v týl(T3m) v šedi šeď a v dýmu dým(T4m) by se neby(T4m) podo jak stínu stín(T4m) nad propas stín(T3m) Hledím do šum a jek(T4m) dra život hor svět(T4m) rozhazu s lomozem(T4m) ci hlubinu(T3m) je to totentanz i ples(T4m) tma i světlo pláč i zpěv(T4m) úzkos a na(T4m) ži kytice(T3m) A že jsem tak hroz chud(T4m) touhou zachvěla se hruď(T4m) a že nebyl jsem vždy stín(T4m) lač do zřím(T3m) Jako míč však od stěny(T4m) odskaku zraky mi(T4m) mezi mnou a divou hrou(T4m) stu cos jak sklo(T3m) Pokud dosahuje zrak(T4m) z cizoty je zvuk i tvar(T4m) z ostnaho drátu jsou(T4m) barvy pohyby(T3m) nepřátelská vzdálenost(T4m) vstříc mi čiší z propasti(T4m) kdybych sklem se propadl(T4m) sežeh by mne mráz(T3m) A tak nad propas dlím(T4m) šeď a popel dým a stín(T4m) touha se mi zalknula(T4m) v prsou vyprahlých(T3m) Ale kdybych spatřil květ(T4m) jedi svůj rod květ(T4m) pro ten květ a za ten květ(T4m) vrhl bych se do(T3f)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

904. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z města. (Antonín Sova)
  2. DOMOV (Božena Benešová)
  3. None (Louis Křikava)
  4. Do Ameriky. (Antonín Sova)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  7. OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  8. DEN V ŘÍJNU (Viktor Dyk)
  9. NA HORÁCH. (Irma Geisslová)
  10. VEČER. (Karel Babánek)