Ó kdo to víme, dítě mé,

Adolf Bohuslav Dostal

Ó kdo to víme, dítě mé, co v příštích dnech nás tady čeká, a kolik našich sladkých snů tak rozletí se do daleka. Co bude s námi po létech, ó kdo to víme, drahé dítě; jen motýl zajde ve květech a jenom hvězdy na úsvitě. Zda ruku jen si stiskneme, či zdali spolu půjdem věčně – ó kdo to víme, dítě mé, čím šťastni budem nekonečně. Dnes hledíme si do očí, a štěstí mimo letí skrytě, však zítra kam se zatočí – ó kdo to víme, drahé dítě?!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

359. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MYRTA – CYPŘIŠ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. NEZNÁM... (Vladimír Houdek)
  3. O dětech. (Josef Kuchař)
  4. XLII. Mé krásné plavozlaté dítě, (Adolf Heyduk)
  5. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Májová. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Novému jaru. (Bohdan Kaminský)
  8. NA PLESU SVÉ DCERY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MLADÉ DÍVCE. (Adolf Brabec)
  10. 1 Už jaro zde, jenže se ještě (Josef Barák)