Vy, kteří nade mnou jste hůl už přelomili

Adolf Bohuslav Dostal

Vy, kteří nade mnou jste hůl už přelomili a pro mne nemáte než slovo nenávisti, kdož jedem svojím jste mou duši otrávili a všechnu podlost svou jste na mě chtěli snésti, vy, kteří přátelství mi klidně lžete dále, ač dávno jenom vztek z té vaší hrudi dýše a pohrdání snad – v své bídě neskonalé jen bijte do mne dál se vznešené své výše. Já snesu už váš hněv i vaše anathema, jež moudře v soudech svých jste vyřkli nad mou hlavou, a jen vám pravím tu: ten ještě pravdu nemá, kdo po všem šlapat chce se zběsilostí dravou. A prosím vás: jen ji své zloby ušetřete, ten čistý, bílý květ, jenž připjal se k mé hrudi, jenž dýše mladostí a voní jen a kvete, jak jara pohádkou když zem se ze sna budí. A jenom modlitbu a slova požehnání vy mějte pro ni vždy, když mysl vám to vzruší, vždyť co v tom tklivosti vy netušíte ani za trochu lásky dát svou celou mladou duši.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

869. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písni. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  3. Touha do dáli. (Bohdan Kaminský)
  4. Když všickni již odešli... ( K. Egor)
  5. AŽ JEDNOU... (Čechoslav Ostravický)
  6. III. Strach neměj! Vždyť jsem s tebou v každém kroku, (Jaroslav Vrchlický)
  7. Elegie (František Gellner)
  8. Sloky. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)