Kozáci.

Josef Kálal Josef Adámek Josef V. Blanický František Adolf Borovský Václav Daněk Jan Dunovský Lubomír Fryč Karel Frič Otakar Halina František Herites Josef Holeček Bohdana Hrdličková Filip Hyšman František Kolář Miloslav Ladinský František Malač Tomáš Miloslav Marek Ferdinand Marenko Josef Maršálek August Vojtěch Nevšímal Slavoslav Novák Vojtěch Novotný Ondřej Palák Vojtěch Pekař Jan Pelikán Světimír Smutenský J. Boleslav Strahovský Božena Studničková Boleslav Světelský Josef Tesař Marie Těšínská Vítězoslav Tůma Jaroslav Vrchlický

Kozáci.
Zahrává v širé stepi si zefýrek tichý, jemný; zdvíhá se v sivé dálce mrak, a roj je vidět temný. Snad tažní jsou to ptáci, jenž ze stepních letí krajů; snad stěhují se odtud pryč do vlažných jihu hájů? Ó nejsou tažní ptáci to, však jsou to molodenci, a kůň i zbraň jich zdobena ze svěžích květů věnci. Bujaří jsou to kozáci a ataman v jich čele; válečný zní kol stepi zpěv, a jásají vesele. I přijíždějí k mohyle, a tato se jich táže: „Oj, molodenci, kamže pak Vám vlasť táhnouti káže?“ 8 „Hoj proti vrahu v lítý boj k obraně milé vlasti; zkusí náš Tatar břitký meč, před námi má se třásti.“ A duní pod kopyty zem, oř syny stepi nese, a z mohyly to temně zní: „Nechť Tatařín se třese!“ I přijíždějí k řece zas a tato se jich táže: „Oj, molodenci, kamže pak vám vlasť táhnouti káže?“ „Hoj proti vrahu v lítý boj k obraně milé vlasti; zkusí náš Tatar břitký meč, před námi má se třásti.“ A šplouchaje ve vlnách oř dál syny stepi nese, a vlny vodní zahučí: „Nechť Tatařín se třese.“ A mizí v dáli temný roj, umlknou zpěvná ústa; a v stepi opět prázdnota, a step je opět pusta. 9 Již mohyla tam nešepce, ni zelené to doubí, a bílé vlny tiše dál se s břehy svými snoubí. Jen jediný hlas bolně lká, jen jedny blednou tváře, kdykoli z rána povstane sluneční ze sna záře. To lká jen sličná stepi dcéř; bol v Ukrajinu lítá, a Zefýr jej tam zanáší, kde Jasoň zemím svitá. Avšak zlou nese zprávu zpět děvici z cizí země: „Prsť bojovníky pokrývá, junácké statné plémě.“ – Již umlknul ten bolný hlas, již oněměla ústa; mohylou novou honosí se široká step, pustá. – 10 FRANTIŠEK. BOROVSKÝ.
Básně v knize Anemónky:
  1. Památce Petra Chelčického.
  2. Jihu.
  3. Oj, ta láska!
  4. Je svátek.
  5. Kdo Čech jsi, vytrvej!
  6. Kozáci.
  7. Pomiluj ny!
  8. Růže.
  9. Holubice.
  10. Z písní.
  11. Povzbuzení.
  12. Ku životu.
  13. Dvě růže.
  14. U kaple.
  15. Matčina rakev.
  16. Je láska pouto sladinké.
  17. Sen.
  18. Opuštěn!
  19. Rozleť se volně, písni má.
  20. Mojí lyře.
  21. Máj.
  22. Řím.
  23. 1. Na nebi vzešly hvězdičky,
  24. 2. Bych napsal, tak mne žádali,
  25. 3. Až ku hrobu mne ponesou,
  26. 4. Ty pohledla jsi na mne –
  27. Do Hor!
  28. Svadlá růže.
  29. Na hřbitově.
  30. O vzkříšení.
  31. Ukolébavka mé lásce.
  32. Sama sobě nerozumím.
  33. Jak jsem v světě osamělá.
  34. Na hvězdičky.
  35. Na růži když patřím.
  36. Těžká pomoc.
  37. Ani v nebi.
  38. Píseň.
  39. Moje kletba.
  40. Před bojem.
  41. Klam.
  42. Poupě lásky.
  43. Nechte mne!
  44. Dívčí zvuky.
  45. Rybákova dcera.
  46. My svět svůj máme!
  47. Mladý drotar.
  48. Anděl strážce.
  49. Jsem lékařem.
  50. Boly mého srdce.
  51. 1. Myšlenky se k hlavě snesly
  52. 2. Často zdá se, jakby tropiť
  53. Uskok.
  54. 1. Jak sladce, mile v hájku zní
  55. 2. Co poutník mdlý a neznaný
  56. 3. Jen tobě chci já věnovať
  57. Na Kavkaze.
  58. Kozáci.
  59. Harač.
  60. Meč králeviče Marka.
  61. Otmica.
  62. Dědictví.
  63. Nešťastné děvče bledé.
  64. Prosba.
  65. Opuštěná.
  66. Ptáš se?
  67. Viola.
  68. Materialistům.
  69. Svornosť Slovanů.
  70. Chvála zatvrzelé zpěvačky.
  71. Útěcha.
  72. Špatný rozpočet.
  73. Moje přání.
  74. Řezníkovi.
  75. Kritikovi.
  76. Eskamotérovi.
  77. Nad hrobem bohatých tet.
  78. Nepravému demokratu.
  79. Modrokrevnému baronu.
  80. Idealistům.
  81. 1. Na nebi lesklé obláčky
  82. 2. Ta zem – to býval kdysi ráj,
  83. 3. Mně širý svět je neznámý,
  84. Poutník.
  85. Ballada.
  86. Chci žíť!
  87. Má letí loď...
  88. Palte oběť!
  89. Z „Ozvěny”.
  90. 1. Seděli jsme spolu na zahradě,
  91. 2. Často sobě přemilostná strojím
  92. 3. Stoje na rozhraní obou světů,
  93. Píseň.
  94. Znělka.
  95. 1. Na obloze zachmuřené
  96. 2. Mnoho jest té lásky, mnoho
  97. 3. Když to kvítko vidím
  98. Za jitra.
  99. Ty’s byla v chrámu velebném.
  100. Ta pravá láska.
  101. Umíralo slunko.
  102. Když za večera...
  103. Mému srdci.
  104. Kouzlo lásky.
  105. Má touha.
  106. Nemějte za zlé motýlku...
  107. Jak rozvitá lilie.
  108. Víra, naděje, láska.
  109. Pověz ty mi, ptáčku!
  110. Naše zpomínání.
  111. Jarní pohřeb.
  112. To srdce ubohé!
  113. Ideály strhej!
  114. V posvátném míru.
  115. Bratru.
  116. Běhy života.
  117. I. Hvězdičko má, když za šera
  118. II. Moje srdce – Tvoje srdce,
  119. III. Ty’s zapěla tak bolestně,
  120. Mé pušce.
  121. Povzdechnutí.
  122. V lesní tišině.
  123. Píseň.
  124. V ňádrech.
  125. Sežloutla ta lípa...
  126. Z lesa.
  127. I. V prvním květu svého mládí,
  128. II. Pro vše city jsem a tužby
  129. III. Kvetla’s jako růže planá
  130. IV. Opět podzim zasmušilý
  131. V. Mrtva... mrtva, můj ty Bože!
  132. VI. „Miluj, miluj,“ šepce růže
  133. I. Sloup u cesty poražený,
  134. II. Ve pralesích Ameriky
  135. III. Na kraji lesa oheň rozdělám,
  136. IV. Dávno jest už po klekání –
  137. Všední ballada.
  138. Fata morgana.