I. Atilius Regulus.

Jan Evangelista Nečas

Jsouc oslabena ve válečném víru, jest Karthagina žádostiva míru. Z ní Regulus byl vyslán na prah rodný, by v senátu mír vymohl jim vhodný; však přísahou prv slíbil, že se vrátí, když v prospěch Punův senát neobrátí. Jel do Říma. Tam senát míru přeje. Však Regulus, když viděl, co se děje, sám zvolal: „Nebuď má to vina! Já volám k Římu: Padni Karthagina! Teď čas je k tomu, sílu jejich zničiť, a prapor římský nad Afrikou vztyčit. Já vrátím se, a pod rukama zlýma rád dám svůj život za bezpečnosť Říma!“ – Pak rozloučil se s ženou, s dětmi v pláči. Nic nehnulo jím, statně k lodi kráčí; zpět vlažným větrem do zajetí plynul, a v mukách hrozných rukou kata zhynul.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

149. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slepý Appius Klaudius. (Jan Evangelista Nečas)
  2. TIBERIUS SEMPRONIUS GRACCHUS. (Adolf Heyduk)
  3. Smíření. (František Alexandr Rokos)
  4. VOJNA A MÍR. (Antonín Klášterský)
  5. KDYŽ VŠECKO PROHRÁNO... (Antonín Sova)
  6. Nábožný bojovník. (Michal Silorad Patrčka)
  7. XXIX. Boje. (Jaroslav Vrchlický)
  8. BALLADA EPIGRAM. (Eliška Krásnohorská)
  9. Vojenská. (Boleslav Jablonský)
  10. PUBLIUS DECIUS MUS. (Adolf Heyduk)