Ký div že lidé hory lesy ctili(J5f)
a bohy svoje na nich postavili(J5f)
Tam blíže mraků hřímajících hromů(J5f)
a v stínu věkem úctyhodných stromů(J5f)
krev kouřila se od obětních stohů(J5f)
jsouc prolévána k usmíření bohů(J5f)
Byl člověk dávný poháněn tím pudem(J5f)
Ač víra jeho děsným byla bludem(J5f)
přec i z těch časů zatemnělých mhlivých(J5f)
nám pravda pramení se v slovech živých(J5f)
hlas dějin zvučný ucho naše slyší(J5f)
Již divoch tušil že jest někdo vyšší(J5f)
tam na výsostech kudy slunce chodí(J5f)
a měsíc pastýř stádo hvězd svých vodí(J5f)
A že jak děti viděti jej chtěli(J5f)
z hmot zemských sochy sobě vytvářeli(J5f)
Tak bohů bůžku v zemích bylo do sta(J5f)
Lid vůkolní dal nejvíc na Radhosta(J5f)
až Kristova k nám došla víra nová(J5f)
Teď již jen jméno po Radhostu chová(J5f)
ta hora kterou báje otočily(J5f)
I tajuplné Rusalky tam žily(J5f)
zvlášť v tichých roztokách a na úbočí(J5f)
kde křišťálový potůček se točí(J5f)
tam v letních nocích za měsíčních jasů(J5f)
si rozpouštěly prameny svých vlasů(J5f)
a taneční své reje prováděly(J5f)
tam úchvatně i touhyplně pěly(J5f)
a proto jenom viděti se daly(J5f)
by oběť svoji na smrt ulehtaly(J5f)
tam mnohý od nich zváben k srázným stěnám(J5f)
kde mrtev padal v náruč svůdným ženám(J5f)
měl lože na kapradí z četných stonků(J5f)
mu spletly věnec z namodralých zvonků(J5f)
jež rozvila tam sama mladá Vesna(J5f)
by spal a nikdy neprocitnul ze sna(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
3 |
| Celkem veršů: |
36 |
| Jamb: |
36
(100 %)
|