Desátý den po bitvě.

Jan Evangelista Nečas

Desátý den po bitvě.
Vzešel měsíc na horách, tichý poutník v temně, veliký a rudý jak krvavý syn země – osvětluje bojiště k práci rýčů, lopat – Tisíce ruk nestačí nové hroby kopat. Desátý již po bitvě do tmy den se blíží – na bojišti v mlžinách příšera se plíží – – Koster vojsko bělavé průvodem jde za ní. – Slyšte její volání: Já, já jsem tu paní! Kam mne krok můj přenese, chvějte se a třeste se od rána do noci, od noci do šera! Jdu na vás já děsná a zlá – cholera! 7
Básně v knize Žně smrti:
  1. Jaro jest...
  2. Tma.
  3. Táhnou voje...
  4. Vidím táhnout...
  5. Noc před bitvou.
  6. Duní děla.
  7. Samomluva výbojné války.
  8. Nad poli a nad tábory.
  9. Desátý den po bitvě.
  10. Hody červů.
  11. Před námořní bitvou.
  12. Po ruské katastrofě.
  13. Smutno...
  14. Temné tušení.
  15. Zvěd.
  16. Koník.
  17. Dialog.
  18. Příchod moru.
  19. Pole padlých.
  20. Velikáni válek a výzkumů.
  21. Výzkumy a válka.
  22. Bořil říše...
  23. Vstal s trůnu...
  24. Jas ve tmách.
  25. Od země vražd...