Smutno...

Jan Evangelista Nečas

Smutno...
Smutno na zahradě, smutno ve stavení, docházejí zprávy, nesou zarmoucení. Docházejí zprávy, dech se při nich krátí – mnoho mužů táhlo, málo se jich vrátí. Nevrátí se voják, zle s ním osud točí – rozpláče se po něm šest mu milých očí. Tesklit budou černé oči milenčiny, dokud nepřijde k ní přes práh ženich jiný; sestra bude plakat po nějakou dobu; s matkou sejde žal až do jejího hrobu.
Básně v knize Žně smrti:
  1. Jaro jest...
  2. Tma.
  3. Táhnou voje...
  4. Vidím táhnout...
  5. Noc před bitvou.
  6. Duní děla.
  7. Samomluva výbojné války.
  8. Nad poli a nad tábory.
  9. Desátý den po bitvě.
  10. Hody červů.
  11. Před námořní bitvou.
  12. Po ruské katastrofě.
  13. Smutno...
  14. Temné tušení.
  15. Zvěd.
  16. Koník.
  17. Dialog.
  18. Příchod moru.
  19. Pole padlých.
  20. Velikáni válek a výzkumů.
  21. Výzkumy a válka.
  22. Bořil říše...
  23. Vstal s trůnu...
  24. Jas ve tmách.
  25. Od země vražd...