RUB ŽITÍ

Jan Opolský

Po dálných krajích oči moje si navykly jen toužiti, chci se ženou být nepoznanou spiat v nadsmyslném soužití; chlad černých vlasů, bledých rukou znát na své skráni doteky, ssát rozkoše, jež odhmotněny a mojich rtů jsou daleky. A vjímat těžkou vůni květů, jež nerozpukly v světle dní, být houpán prázdnem, echem volán jak chodec v chrámě poslední, hnán mukou víry kolísavé a mlžné s místa na místo, zřít klamný maják na skalisku, jež nejvíce jest nejisto; krýt stínem věcí znetvořeným všech představ svěží obrysy a místo slunce, jež by plálo, mít ledný zážeh jakýsi; mít ve svých loktech místo tebe, k níž mužství moje přilnulo, jen mrtvý závan, který dělí mou přítomnost a minulo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

582. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pustý mys. (František Taufer)
  2. IV. Sirena. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Všem, jenž trpí. (Ludvík Lošťák)
  4. MILUJ! (Adolf Brabec)
  5. nový úsměv (Stanislav Kostka Neumann)
  6. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. TĚŠITELKY (Antonín Sova)
  8. Sen. (Adolf Heyduk)
  9. KVĚT BOLESTI. (František Serafínský Procházka)
  10. NOC (Otokar Fischer)