Pustý mys.

František Taufer

Mé touhy raněné v kraj mrtvých zabloudily po cestě z mlhy utkané. Na suché květy, jež se nerozvily, mně jako mimochodem slza ukane. Přátelské heslo v horách zavolané bez odpovědi umlkne, když myšlenek mých stádo roztoulané si k meditacím poklekne. A hlava v dlaně položená jak požárem se rozhoří. Kdes v dálce milovaná žena s cizinci pluje po moři. Cizinci sladkých slov a zraků i s mořem mohou zraditi. – Chceš se mi na utichlém vraku mrtva a bez úsměvu vrátiti? A hlava v dlaních bolí, bolí. Bol šeptá tiše, ironický těšitel. Jak bouře chvílemi se rozhlaholí náraz vln o daleký archipel.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1153. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dávno dravý naší řeky tok (Josef Holý)
  2. Co jsem? (Adolf Heyduk)
  3. RUB ŽITÍ (Jan Opolský)
  4. ZASLÍBENÁ TOUHA. (Jan Opolský)
  5. Předtucha (Antonín Sova)
  6. Růže severní. (Emanuel Miřiovský)
  7. Utonulý. (Adolf Heyduk)
  8. Klid. (Julius Zeyer)
  9. PÍSEŇ MÉHO SRDCE. (Adolf Brabec)
  10. PŘEDZVĚST. (Louis Křikava)