Dávno dravý naší řeky tok

Josef Holý

Dávno dravý naší řeky tok odnes kytku mou, mou naděj planou; snad jí někde v skalný mrštil bok, snad se po písčinách u dna vleče ztrhaná, a květy pouhý cár; po hrázi já pusté bloudím stár, myšlénky mé, květy, Osud seče. Květy? Cha, je trní jen to samé, žití hnus, to otrávený manou ráj, jímž Smrt již v plenkách kolébáme.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

542. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V říši stínů. (Otakar Mokrý)
  2. ŽIVOT. (Růžena Jesenská)
  3. KRVAVÝ ZÁPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pustý mys. (František Taufer)
  5. PŘEDZVĚST. (Louis Křikava)
  6. PÍSEŇ. (Julius Zeyer)
  7. 65. O bych mohl tajmo na se vzýti (Jan Kollár)
  8. Růže severní. (Emanuel Miřiovský)
  9. UTONULÝ. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. MILOST PŘED SMRTÍ (Antonín Sova)