PÍSEŇ.

Julius Zeyer

Mně zdálo se, po vodě po jasné že jsem plul, snět kvetoucí byl veslem a v plachtu vánek dul. A jak ten člunek houpal se chvějně na vlnách, tak srdce šerou touhou se tenkrát třáslo v snách. A v sinou noc já hleděl a viděl, na břehu že jabloň stála v květu jak báje ze sněhu. Tam čekala, až měsíc ji zlíbá září svou – ach, bolest hnala v oči mi slzu závistnou. Však blíže když jsem připlul, dél nešálil mě klam, ta jabloň byla děvou, ten měsíc já byl sám! A když své vlahé zraky pak v moje vnořila, hned rosných květů divem mou duši plnila.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

258. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na lodi. (Adolf Heyduk)
  2. SNIVÝ JANÍČEK. (Josef Kalus)
  3. V BOUŘI. (Josef Merhaut)
  4. Dávno dravý naší řeky tok (Josef Holý)
  5. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  6. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  7. Písně u jezera. (Eliška Krásnohorská)
  8. Antická reminiscence. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V říši stínů. (Otakar Mokrý)
  10. Utonulý. (Adolf Heyduk)