VĚZNI

Jan Opolský

Šum bílých motýlů se unaveně ztiší i slunce polední svou sílu vyzáří, pak luna studená se chýlit bude s výší nad lidskou bolestí, jež úpí v žaláři. Pak bude dlouhá noc a ticho státi za ní – tůň smrti hluboká, náš nadsmyslný svět – i budou hvězdy plát a šílet do skonání... Kdo úpí v žaláři, je nesmí uvidět. Pak budou jitra zas, tak hýřící a smělá, jež rosou opájí a očarují cit; že jitro svátkem duše jest i těla, kdo úpí v žaláři, to sláb je pochopit. On jara nechápe, jež bleskem sněhy taví a krví prolíná v snách probuzený květ, on léta nechápe, čas smyslný a žhavý, jenž v černu žaláře se nesmí rozhořet. Ach, on též nechápe čas ocúnů, jež nyjí pod mocí jeseně jak harmonický sten, dech krásy hasnoucí ho kouzlem neovíjí, kdo úpí v žaláři, jím není rozechvěn. On nezná, necítí, kdy ledy řeku tíží, v snů návěje se všecko ponoří... Ke hloubím žaláře se život nepřiblíží a mrtvé pojmy znovu nestvoří. Ni bouř, ni klid, vliv všehomíra na zem, ni v koloběhu vzrůst a hynutí, však touha jen, být jedovatým plazem a instinktivní lačnost uštknutí.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

63. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Je svátek luny... (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PODZIM. (Louis Křikava)
  5. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  6. SVĚTLUŠKY. (Antonín Klášterský)
  7. MILENKY BÁSNÍKŮ. (Viktor Dyk)
  8. Den únorový k večeru se chýlí, ( H. Uden)
  9. HŘBITOV (Jan Opolský)
  10. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)