1. GULIVER.

Jan Opolský

Tak často směšné touhy mám, chci býti Guliverem; to bych šel s kyjem z večera po lidském hvozdu šerém, kde duby sta let, nebo víc, jak směšná držátka! A teď by pěkně začala má smělá pohádka! Ó, šel bych tuze zlehounka a kašlal velmi jemně, jsouť lidé téměř bezmocní před kataklysmy země! A hlavu hrubě tesanou bych do hnízd shýbal vraních nad lůžek cudné rozpaky a pásl bych se na nich! Vyšel bych z lesa... Vesnic kouř by obtáčel mi čelo a v mravenčí by ciziny se oko zahledělo. Tam první člověk... Pastoušek, jenž zpívá hlasem děvím. ,Jsem Guliver! Nuž, kdože jsem ?‘ „Au, milost, milost! Nevím! Au, milost, milost! Císař pán, či dokonce snad papež, jak ničemnou, jak nehodnou zem, Svatosti, tu šlapeš!“ ‚Nuž, hebce dál, neb kdybych měl tak po vsi hřmotně chodit, budou se řítit statue a Liliputky rodit!‘

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

188. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ZBLOUDILÝCH PTÁKŮ. (Josef Svatopluk Machar)
  2. 6. Již i ve snách hrůzou navštěvují (František Ladislav Čelakovský)
  3. DĚDINA (František Gellner)
  4. Vykoupeni. (František Táborský)
  5. PRAVDY STARCŮ (Antonín Sova)
  6. CHŘADNOUCÍ STROM (Josef Kalus)
  7. PELHŘIMOVSKU (Antonín Sova)
  8. IX. Však nechtěl bych být jak ten podzimek, (Jan Neruda)
  9. JEDNO SLOVO. (Antonín Klášterský)
  10. Nestoupám dolů s kozlíku, (Gustav Dörfl)