MLÝNY.

Jan Opolský

Pochmourné mlýny, kdo vás v poušti stavil, kdo v pohyb uved vaše kolesa, po mrtvé řece černé zrní plavil, by mlely jste je, to ví nebesa! Kdo bydlil blízko, aby mouku prosil, a vítr vpustil, jenž by plevy hnal, kdo chléb z ní jed’ a kůrky slzou rosil a srdce tisk’ a boha proklínal? Kdo koryto strh’, lopaty vám zlomil, dal červy prorůst svadlou podlahou? Kdo s uzlem touhy stěhoval se sto mil pro vaši dlouhou píseň neblahou?! A – mlýny duše! – kdo vás znova vzbudí, žernovy těžší tamtěch otesá?! Kdo jiný přijde s novou touhou v hrudi, mlád blaženě... e – to ví nebesa!

Patří do shluku

mleč, mlynář, mlýn, stárek, mlejnice, krajánek, mlít, mlynářka, stavidlo, mlýnice

35. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. Růžový mlýn. (František Serafínský Procházka)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. SPUSTLÝ MLÝN V HORÁCH (Jaroslav Vrchlický)
  5. ASIE (Josef Svatopluk Machar)
  6. Červená voda. (Ladislav Quis)
  7. None (Karel Leger)
  8. TŘI SVĚTLÍČKA. (Jan Psohlavý)
  9. Upřený podíl. ( Ceyp z)
  10. PEČENÍ CHLEBA. (František Odvalil)