ZÁHUBA RODU.

Jan Opolský

Rozlehlý statek, v stájích temní vranci, skop kadeřavý, lkaví holubi, kol sýpek vítr zpívá ministranci, že vášeň srdcí světy zahubí. Té písni dlouho nikdo nerozumí, neb všecko krev a všecko květ a smích, tradice věrná vezdy křídlem šumí, při polibcích i porodech a žních. ...Až hyne zeman, v černý brloh sveden, v oparech líhu hnusně blábolí, a paní hubená a chladná jako leden šílenstvím plní žírné okolí. Až děti zpustnou jako plody lesní, jež mimojdoucí krmí vlčice, se shrbí věž, v svou záhubu se vesní a lůžka shnijí, k všemu mlčíce. Až v briganty se služebnictvo změní, okrsek valný v houštích obsadí; kdys do skal vjedou kupci unavení a nikdy zpět... a krev to prozradí... Až dojde diktát od vladařstva země, že za plen padli kupci znavení, ať schytáno je všecko statku plémě a zahladí se dvorce kamení...... Rozlehlý statek, v stájích temní vranci, skop kadeřavý, lkaví holubi, kol sýpek vítr zpívá ministranci, že vášeň srdcí světy zahubí.....

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

299. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  2. 596. Na poverchu cest a u chodníků (Jan Kollár)
  3. Jeřábi Ibykovi. (Simeon Karel Macháček)
  4. 402. V kraji čtvertém vidno na zelených (Jan Kollár)
  5. Slavský zpěv. (Vincenc Furch)
  6. MŮRY. (Jan Opolský)
  7. PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  8. 46. Jeseň přišla, ba již přišla zima, (František Sušil)
  9. 132. Kam se děla starodávná sláva, (František Sušil)
  10. 266. Co to za div nad Dunajem vstává, (Jan Kollár)