Je léto dusné Srdce v těle(J4f)
už tluče jaksi zlenivěle(J4f)
a ozývá se bez rady(J4m)
a hluché ticho kryje vísku(J4f)
jen matný šelest vodotrysku(J4f)
jde ze zámecké zahrady(J4m)
Tu kapek dešť se tlumí listy(J4f)
neb ozývá se půlton čistý(J4f)
jak kane voda do vody(J4m)
i tíhu která světy kácí(J4f)
i vážnost prostou ve své práci(J4f)
má každá součást přírody(J4m)
Však uvést v souhlas duše lidí(J4f)
se příkazy jež hmotu řídí(J4f)
zdaž podaří se komusi(J4m)
Být vážný přesný svatý zdravý(J4f)
a neupadat do únavy(J4f)
e to jsou marné pokusy(J4m)
Jsou lidé v poli Duše živá(J4f)
se do zahrady nepodívá(J4f)
jdouc opatrně po zvuku(J4m)
a v zámku spánek všecky topí(J4f)
jak mrtvy visí k zemi copy(J4f)
a tíží tupě paruku(J4m)
Je na zahradě všecko v klidu(J4f)
i zahradník chtě zaspat bídu(J4f)
tu položil se na cestu(J4m)
a nerozeznáš bzukot včelí(J4f)
od kapky vody jež se dělí(J4f)
ve zmrtvujícím šelestu(J4m)
A růže bezy jasmín vlavý(J4f)
se dotýkají hrudi hlavy(J4f)
jež nevidí ni neslyší(J4m)
že pocit stejně mdlý a smytý(J4f)
jenž má být králem nad pocity(J4f)
je v smrti jen a v hašiši(J4m)
Však nejen růže Divé hlohy(J4f)
též nejsou zhola bez úlohy(J4f)
na scéně jíž jest lidský svět(J4m)
neb dýchají a v parnu mámí(J4f)
a jejich vůně klesá s námi(J4f)
ze spánku v spánek zase zpět(J4m)
Spí nádvorník i lokaj kočí(J4f)
a jejich tučné slité oči(J4f)
se vnitřním mírem opíjí(J4m)
Lze přímo říc jak spánek sytí(J4f)
jsa kvintesencí živobytí(J4f)
i kterak spánek zabíjí(J4m)
I motýl jehož pohyb vždycky(J4f)
byl neklidný ač harmonický(J4f)
jak zraněn v trávu zapadá(J4m)
a jako obraz lidské touhy(J4f)
když oslabí ji život dlouhý(J4f)
je vedrem zprahlá zahrada(J4m)
Však slyšme nyní Kroky čísi(J4f)
se ve sbor zhaslých zvuků mísí(J4f)
a zachvívá se ovzduší(J4m)
ač chodce ještě vidět není(J4f)
už to je lehké osvěžení(J4f)
pro krajinu i pro duši(J4m)
Hle kroky rostou kvapně v síle(J4f)
až objeví se nahodile(J4f)
na stezce parku dívčí zjev(J4m)
v čemž stopy kouzla asi vězí(J4f)
neb občerství se růže bezy(J4f)
i v žilách sama lidská krev(J4m)
Teď však je zřejmo z toho zjevu(J4f)
že dostavil se na rendezvous(J4f)
však chybí klid a rozvaha(J4m)
že kdosi schýlen čeká v křoví(J4f)
a vlastními je trýzněn slovy(J4f)
a bez účelu přisahá(J4m)
Že tento kdos je hbitý hezký(J4f)
má paruku a bílé přesky(J4f)
i panský frak a střevíce(J4m)
že srdce které prudce bije(J4f)
proň chová jisté sympatie(J4f)
jsouc mučeno tím velice(J4m)
Však slyšme dále Altán sešlý(J4f)
kamž pozděj on i ona vešli(J4f)
má přítmí vlídné obrysy(J4m)
v něm jiná sféra zdá se stoupat(J4f)
jak výdech prvních jarních poupat(J4f)
i lehčí život jakýsi(J4m)
Jak vyproštěný ze jha země(J4f)
zde člověk jest a chápe jemně(J4f)
co kdys mu bylo z dosahu(J4m)
Zjev mužský hbitý líbá klečí(J4f)
a dvakrát během prudké řeči(J4f)
svou opakuje přísahu(J4m)
Hne přísaha ta nebem zemí(J4f)
až keře kývnou haluzemi(J4f)
a sesílí se bzukot včel(J4m)
i sama voda živěj kane(J4f)
mne zahradník si oči vstane(J4f)
jak v světě žít by zapomněl(J4m)
I nádvorník i lokaj tlustý(J4f)
se probouzí a jejich ústy(J4f)
jde dlouhý sladký zvučný vzlyk(J4m)
jim zalesknou se oči obě(J4f)
jak po mdlobě či po chorobě(J4f)
plá první jasný okamžik(J4m)
Hned voda pěje půlton čistý(J4f)
chvíc v basinu se mezi listy(J4f)
a rozmáhá se svěží chlad(J4m)
a láska jako fluid vřelý(J4f)
se ve všem živém rozševelí(J4f)
ve smysly počne pronikat(J4m)
I neživá věc ale mění(J4f)
svou podstatu v tom okamžení(J4f)
a jeví záblesk nějaký(J4m)
A rty jejž skrytá hnutí ženou(J4f)
dlíš před záhadou rozřešenou(J4f)
jak povstávají zázraky(J4m)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
1560. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
LETNÍ VEČER.
(Zikmund Winter)
-
Jitrem
(Antonín Sova)
-
TULÁCI.
(Karel Toman)
-
SLUNCE.
(Antonín Sova)
-
SÓLO V TICHU
(Jan Opolský)
-
ROZSÉVAČ LIDSTVÍ
(Antonín Sova)
-
BALLADA.
(František Taufer)
-
KE HŘBITOVU.
(Xaver Dvořák)
-
HEREČCE.
(Adolf Bohuslav Dostal)
-
ROZKOŠ ZRÁNÍ
(Antonín Sova)