TULÁCI.

Karel Toman

Jdou světem, polní lilie, s nevinnou duší apoštolů. Žne každý, třeba nesije, k plnému časem sednou stolu, a dobrá Marta s Marií sklenici vína nalijí, a v bohu radují se spolu. Zem’ pro jich zraky obléká převonné měkké roucho z jara, zem’ něžně uspí člověka, když z vody měsíc vstal a pára. Na březích povídavých řek, v poduškách pružných vojtěšek zpěv tichý probouzí vlast stará. V něm šumí mládím Vltava, zasněně plynou vlny Rýna, v něm pláče bolest dumavá a tesknota, jež neusíná: „Ó řekni, zda jsi místo znal, kde ruský mužík nestrádal?“ Noc mlčí jen, noc pohostinná. Jdou létem, pocelují klas a ušlápnouti květ se chrání a drahý sen svůj snují zas o říši míru, požehnání. Míjejí města, která žhnou do nocí září světelnou, milenci lesů, luk a strání. Kvas prudký jiným v duši pad’ a roste, bují, kypí v hrudi, jich oku dává pomstou plát a v slovech bodá, pálí, studí. Bronzové hlavy zhrdly snem, idylou v domku počestném, a horečka zlá k činu pudí. Tvůj hlad, ó země, žije v nich, tvůj svatý hlad je inspiruje. Po metropolích nádherných syn člověka se potuluje, chor, otrhán a vysílen. Svět bohatých v průvodu žen a v lesku šperků promenuje. Tvůj hlad, ó země, vykvete v jedinou krátkou rudou sloku, nůž zablýskne se z písně té, či třeskne výstřel. Tisíc roků, na východ, západ, sever, jih, hlad chudých s hladem bohatých zápasí o svět v každém kroku. Od pólu k pólu zemi spial ohromný řetěz trpělivý. Milion mrtvých o něm tkal, milion nový tká jej živý ze zkrvácených bosých stop, a ty jsou vyšlapány v hrob víry a naděje, ty bože spravedlivý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1598. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SLUNCE. (Antonín Sova)
  3. Chvála selky (Stanislav Kostka Neumann)
  4. ŽHOUCÍ SRDCE (Rudolf Medek)
  5. Sabaty. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Vzkaz domů. (Ferdinand Písecký)
  7. Kontemplace 2. (Xaver Dvořák)
  8. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ. (František Taufer)
  9. XXVII. V šeru chrámu. (Xaver Dvořák)
  10. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)