OBSAH ŽIVOTA

Jan Opolský

Uměj se usmát, neboť smích tak jako květ je v lukách tvých, svlažený, svěží, sytý, uměj se dívat znavený na věci, jež jsou dotčeny paprskem intimity. Uměj se smířit s tím, co kdys vtisklo svůj matný, oblý rys do tvrdé půdy žití, uměj svůj zrak, když třeba jest, zvídavě jako plání hvězd do věčna otevříti. Uměj žít v tichu naprostém k maličkým schýlen radostem k nestihlým žalům denním, v akordu lehce splynulém uměj si šeptat s minulem se stejným zanícením.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

77. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARO V MĚSTĚ. (Karel Babánek)
  2. U RAKVE. (Karel Toman)
  3. I.   UVEDENÍ. (Richard Weiner)
  4. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V SAMOTĚ. (Karel Babánek)
  6. NEJKRATŠÍ BALADA (Božena Benešová)
  7. MYSTICKÁ MILENKA. (Otakar Auředníček)
  8. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  9. TRHANI. (Otakar Auředníček)
  10. Má duše se ti celá podává. (Růžena Jesenská)