XV. Že duše má jen, drahá, žije v tvojí,

Gustav Pfleger Moravský

Že duše má jen, drahá, žije v tvojí, Juž dávno srdce tobě vyzradilo. Jak mile s tvým se žitím moje slilo, Tichou se slastí v tobě jedno kojí. Proč srdce tvé však ztrácí se teď v boji, Anť dříve v míru nebeském jen žilo, Když tajemství to v ňadrách mých se krylo, Než vypuklo v tom trávícím mne znoji? Proč labutí tvá ňadra v chvatu bouří, Jak spěšné vlny Lunou ozářené, Když oko nyvé touhy sladké zhmouří? Ach! lituji tě vroucně, hvězdo moje! Ty’s jala duši mou – a roznícené Mé city jaly jemné srdce tvoje.

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

55. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ JUANY. (Rudolf Mayer)
  2. ZLOMKY Z DENNÍKU. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PO DLOUHÉM TRÁPENÍ. (Josef Václav Frič)
  4. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  5. None (Ludvík Lošťák)
  6. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  7. 45. Utichnětež již mé zpěvy! (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. XLIX. Františce F. (Gustav Pfleger Moravský)
  9. Intermezzo noční. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Z MLADISTVÉ DOBY. (Karel Sabina)