O běda již jí není více zašla na věky(J7m)
Tak končí vše po rozkošech a žalech(J5f)
po roztoužených snech a touhách(J4f)
se přiblíží ten nekonečný sen(J5m)
a ona klamná vidma mládí(J4f)
se rozplynou jak mlha na rybníce(J5f)
a zmizejí jak růže s panenského líce(J6f)
Ó pohleď na ni jak v té rakvi černé ledové(J7m)
to její tělo vnadné sladce dříme(J5f)
Ach Asro Asro jaký smutek(J4f)
se v hloubi nitra mého rozpoutal(J5m)
Já miloval tě s duší celou(J4f)
však víc než tebe tvé jsem kochal žaly(J5f)
ne vnady bědy tvé mne k tobě připoutaly(J6f)
Ó rci rci proč jsi dala nahlédnout v tu duši svou(J7m)
proč ruka tvá ta mramorově bílá(J5f)
odkryla onu bědnou clonu(J4f)
jež zármutek tvé duše tajila(J5m)
Proč když jsi lhala všemu světu(J4f)
jsi nelhala i mojí duši bědné(J5f)
Či musila jsi svěřit hřích svůj duši jedné(J6f)
Než dobře tak tvé svědomí jest Asro čisté hvězd(J7m)
Tys hvězda bylas hvězdou Padlou hvězdou(J5f)
tak povzdychne as srdce mnohé(J4f)
a možná že ti bude láti svět(J5m)
a místo slitování bláto(J4f)
že bude metat do tvé čisté tváře(J5f)
však v purpur chci je změnit červánkové záře(J6f)
Nuž s Bohem Jdi tam kam tě budu následovat já(J7m)
Leč dříve než li ono černé víko(J5f)
tvou bytosť na vždy zrakům skryje(J4f)
dřív než li sledně slíbám onen ret(J5m)
jenž často tak mé líbal rety(J4f)
dřív než li zavzní hrana dutých zvonů(J5f)
chci odhalit tvůj život onu temnou clonu(J6f)
Burácel oceán v západní břehy Anglie(J7m)
a vlny jeho pokrývaly černou zemi(J6f)
Ó jaký živel velkolepý(J4f)
jak věčně burný věčně nestálý(J5m)
On nitru svému bouřit velí(J4f)
a ztišit zná je též jest sám si králem(J5f)
neb jeho moc jest v jeho nitru neobsáhlém(J6f)
Snů miliony na tvém břehu bylo vysněno(J7m)
slz miliony skropily tvé břehy(J5f)
a písně lásky na nich sněny(J4f)
a písně bolů na nich zapěny(J5m)
však dnes ó oceáne burný(J4f)
se v bouři tvou pláč bude mísit děvy(J5f)
leč slze ponech mně já zaměním je v zpěvy(J6f)
Ach marně marně čekám denně spásy příchodu(J7m)
Již deset let ach jaká dlouhá řada(J5f)
když slunce klesá ve tvé vlny(J4f)
vždy na tvých březích dumám samotna(J5m)
a myslím na ty doby zašlé(J4f)
kdy v náručí a na rtech milé matky(J5f)
jsem snila sny Ó jaký přelud byl to krátký(J6f)
Ó jaký přelud krátký než jak přelud čarovný(J7m)
Jak sladce tehdy šuměly ty vlny(J5f)
jak tiše plynul měsíc mraky(J4f)
jak srdce klidně bilo v nitru mém(J5m)
Leč ony dny ty dávno zašly(J4f)
a zdá se mi že vše co po nich zbylo(J5f)
jsou zámky čarovné o nichž se děcku snilo(J6f)
Tak snila Asra Moře valilo se divoce(J7m)
a její zrak se nořil v onu bouři(J5f)
tak bádavě s výrazem plachým(J4f)
že zdálo se jak chtěla by se ptát(J5m)
těch věčně valících se živlů(J4f)
kdy najde den jenž žalů všech ji zhostí(J5f)
a ozáří ty dny jež plynou bez radosti(J6f)
A její hled pak zarosil se rosou slzemi(J7m)
a její pláč se mísil v bouři moře(J5f)
Tak nakreslil bych obraz mládí(J4f)
na břehu ropotného oceánu(J5f)
spanilou bytosť dívky v slzách(J4f)
A oceán by odznakem byl žití(J5f)
a dívka světem snův jímž zmítá vlnobití(J6f)
Než dosti nechci déle ztrácet času v dumání(J7m)
ač mysl má tak ráda v dumách bloudí(J5f)
jak rád se potuluji v hájích(J4f)
když ptačí písně chvějí přírodou(J5m)
a jara dech v mé nitro vane(J4f)
a raděj vypravovat budu suše(J5f)
obrazy bude kreslit přítel můj má duše(J6f)
Má Asra byla jedna z oněch lidských bytostí(J7m)
jež nepoznaly radosti ni těchy(J5f)
jí v úděl byly dány žaly(J4f)
a ona tiše s nimi žitím šla(J5m)
od kolébky až na kraj hrobu(J4f)
A její srdce plno lásky vděků(J5f)
to nepoznáno kleslo na dno širých věků(J6f)
Ó jaký smutný úděl přemítat co život náš(J7m)
Jeť trpký on i těm již pouze žijí(J5f)
však třikrát trpký oněm duším(J4f)
jež kromě žití myslí co jest žít(J5m)
Však v myšlénkách těch jakás rozkoš(J4f)
se tají nevýslovná bohorovná(J5f)
jež smiřuje a neklid v nitru v soulad rovná(J6f)
A trpký život Asry byl neb ona cítila(J7m)
a trpěla a myslila proč trpí(J5f)
Ó jaké smutné přemítání(J4f)
tou její snivou hlavou vířilo(J5m)
když vzpomenula oněch chvílí(J4f)
kdy sladká slova se rtů drahé matky(J5f)
tu její mladou duši nesla do pohádky(J6f)
Však jak je tomu dávno od těch časů blažených(J7m)
Co trávy zelené a květů bílých(J5f)
na onom drahém hrobě vzešlo(J4f)
co trávy květů na něm povadlo(J5m)
co ptačích písní přes něj spělo(J4f)
co vichrů bouřlivých přes hrob ten válo(J5f)
a kolikrát se slunce na něj pousmálo(J6f)
Ó mnohokrát o častokrát(J4m)
již deset jar ve propasť kleslo věků(J5f)
co Asře onen poklad drahý(J4f)
byl urván na vždy urván na věky(J5m)
Je marně líčit ony city(J4f)
jež Asry nezkažené srdce plní(J5f)
když zašlé vzpomínky tím jejím nitrem vlní(J6f)
Jak burné vzpomínky Zří opět drahé matky tvář(J7m)
tu tvář jež pro ni vždycky úsměv měla(J5f)
a pohled jarního dne jasný(J4f)
však časů těch ó těch již není víc(J5m)
Dnes pouze pohled pohrdání(J4f)
jí v úděl dán jeť Asra osiřelá(J5f)
a pouští nezměrnou jeť pro ni země celá(J6f)
Ó běda těm jimž nepopřáno růst na výsluní(J7m)
mateřské lásky vzdechů slz a písní(J5f)
Ach běda jim o třikrát běda(J4f)
Matčina láska jesti majákem(J5m)
jenž do vln žití rozpoutaných(J4f)
nám vrhá první světlo světlo jasné(J5f)
jež naznačuje cestu ve přístavy šťastné(J6f)
Jak pojem božsky vznešený a povznášející(J7m)
jest srdce mateřské a láska matky(J5f)
To ponětí vždy zdá se nést mne(J4f)
z té bídné země k hvězdám nebeským(J5m)
a vznešenějším zdám se tvorem(J4f)
Být bohat láskou líp než králem slouti(J5f)
neb v lásce pojem věčna království čas shroutí(J6f)
Tak jest království pominou však láska potrvá(J7m)
Jeť láska moc jež všemu volnosť skytá(J5f)
a království jest moc jež svírá(J4f)
Otroka láska změní v člověka(J5m)
v otroky království lid mění(J4f)
Ta koruna jež králům čelo zlatí(J5f)
zná pouze velet láska však zná milovati(J6f)
A Asra nepoznala onen luzný lásky svět(J7m)
neb vyrostla ve středu lidí cizích(J5f)
ve středu lidí chudých srdcem(J4f)
již neznali to sladké tajemství(J5m)
jak láska v člověku se budí(J4f)
jak mladé nitro láskou rozedmouti(J5f)
neb neznali že srdcem může srdce hnouti(J6f)
Tak bujela a rostla odchována svými sny(J7m)
A denně zahloubána ve své boly(J5f)
na břehu moře lkala tiše(J4f)
A slunce za svět vln když klesalo(J5m)
a její čelo její skráně(J4f)
naposled objímalo zlatou září(J5f)
tu teprv spěla domů s uplakanou tváří(J6f)
I plynul její život v zármutku a v žalostech(J7m)
neb domov její z milosti byl pouze(J5f)
jež teta zámožná jí skytla(J4f)
když matku jala země v lůno své(J5m)
A od té přeneblahé chvíle(J4f)
již deset roků přeneslo se letem(J5f)
co Asra samotna se potácela světem(J6f)
Ó samotna neb otec dříve než li Asry zor(J7m)
byl prvně spatřil jasné světlo světa(J5f)
byl domov opustil i matku(J4f)
jež v bolestech čekala příštích dnův(J5m)
A dnové oni smutní přišli(J4f)
však on ó případ všední každý den se hodí(J6f)
Následky nevšední však všední věci rodí(J6f)
A následky ty bylo Asře nésti neblaze(J7m)
Jak za těžko ten chléb jí bylo jísti(J5f)
ten chléb jenž z milosti byl skytnut(J4f)
a doprovázen řadou výčitek(J5m)
jež padaly na srdce její(J4f)
v podobě kusů mrazivého ledu(J5f)
jenž v jejím nitru tál však ve způsobě jedu(J6f)
Než konec mělo v brzku oněm trpkým žalům být(J7m)
Jednoho dne když suchá skyva chleba(J5f)
jí opět vyčítána byla(J4f)
tu Asra ovšem dlouhý byl to boj(J5m)
se odhodlala zmizet prchnout(J4f)
A vskutku prchla v neznámé jí světy(J5f)
by zbavila se běd však horším spěla ve ústrety(J7f)
Ó jaký úděl přehrozný být v tomto světě sám(J7m)
Je hrozný muži hroznější však ženě(J5f)
neb ona nemá tolik síly(J4f)
by mohla odrážet ten příboj vln(J5m)
ba nemá tolik síly ani(J4f)
by dovedla na těchto vlnách plouti(J5f)
a poklesne li nelze se jí pozvednouti(J6f)
Ach přeběda ten vesmír je tak mocný veliký(J7m)
a miliony lidských duší neví(J5f)
kam hlavu svou by měly složit(J4f)
tu hlavu kteráž klesá pod tíží(J5m)
běd nevýslovných touh a žalů(J4f)
jež o volnosti sny v své hloubi hostí(J5f)
však sny ty nelze rovnat k lidské skutečnosti(J6f)
Vír města obrovského objal v náruč ledovou(J7m)
a zkázonosnou panenský zjev Asry(J5f)
Jak smutně bylo její duši(J4f)
když spatřila dav lidí nesčetných(J5m)
se valit proudem dravé řeky(J4f)
jak tváře ty se zdály býti ledné(J5f)
neb v směsi té nebylo známé duše jedné(J6f)
Tak bloudila den ke dni sítí ulic londýnských(J7m)
a jejich vzduch se valil mrazným větrem(J5f)
v to nezkažené její srdce(J4f)
až bolem zrak se plnil slzemi(J5m)
A postačilo dnův jen málo(J4f)
by její vzletné sny a touhy luzné(J5f)
se obrodily dechem skutečnosti nuzné(J6f)
A obrodily se však jaký obrod přesmutný(J7m)
Teď prvně zřela ve tvář skutečnosti(J5f)
ach jaký příšerný to pohled(J4f)
A ona ledově ji přitiskla(J5m)
na svoje mrtvě chladné ňadro(J4f)
a ono čelo kteréž zanícení(J5f)
snův věnec věnčil zvěnčil věnec utrpení(J6f)
Ó jak se změnila jak vyměněn ten její zjev(J7m)
Ty tváře kteréž ozdobeny byly(J5f)
růměncem májového jitra(J4f)
jež vzchází z temen zamodralých hor(J5m)
se zasněženou plání zdají(J4f)
a její oko modravý to plamen(J5f)
Zkalenou vodou potoka v nějž vrhnut kámen(J6f)
Přeubohá co vyronila slz jak zalkala(J7m)
když všechny naděje ji opustily(J5f)
na vydělání skyvy chleba(J4f)
a kromě toho když se rozhlédla(J5m)
a zřela řady nesčíslné(J4f)
jak umírají na rtech totéž přání(J5f)
však marno hynou Nezná svět co slitování(J6f)
Ó Londýne ty město lordů město pokrytců(J7m)
Ó slyš slyš nářek oněch zmírajících(J5f)
již v prostorách tvých temných hynou(J4f)
své ruce spínajíce k oblakům(J5m)
k těm věčně mlhavým a vlhkým(J4f)
z nichž místo paprskův a jasné záře(J5f)
jen mlha s deštěm šlehá v hladové jich tváře(J6f)
Ó slyš je slyš ty obře nesmírný a protivný(J7m)
a obrať zrak jenž zradně k nebi šilhá(J5f)
k té černé opravdové zemi(J4f)
na jejímž ňadru spolubrat tvůj mře(J5m)
Nač Bohu modlitby a hymny(J4f)
Onť dost jich slyší od andělských chórů(J5f)
a je li bude bez modliteb bez pastorů(J6f)
Však marně marně volám do tvých cihel špinavých(J7m)
ty město pokrytců a město lordů(J5f)
Tvůj prapor bude zdobit dále(J4f)
ten nápis lživý Volnosť Svoboda(J5m)
Ó jaká hesla jaký podvod(J4f)
Však hle mé nitro v sobě obraz hostí(J5f)
jenž líčí hesla tvá ta hesla o volnosti(J6f)
Byla zima Vichr chladně vál(T5m)
chladně tak jak v Anglii jen vichr věje(T6f)
Den se v západ chýlil nebo lépe(T5f)
celý den byl jedním západem(T5m)
Zabrán v myšlének svět přemítal jsem o člověku(T7f)
jemuž pouta údělem jsou přítomného věku(T7f)
Patř o jaký obraz přesmutný(T5m)
Trafalgar Square na němž Nelsonův se pomník(T6f)
zdvihá přehrdě až k mrakům temným(T5f)
který hlásá slávu Anglie(T5m)
její moc a bohatství a sílu všemu lidu(T7f)
odkrývá dnes hanbu žal a bol a bídu(T6f)
Pohleď na ten ráj jenž vůkol je(T5m)
ovšem ráj ráj pouze do nahosti bědné(T6f)
Patř sem na ten zástup mužů starců(T5f)
na ty řady spících dětí žen(T5m)
a pak pohroz k výsotám a k hvězdám ku měsíci(T7f)
kterýž nestydí se ozařovat tuto bídu spící(T8f)
Chladná noc a vichr duje dál(T5m)
v nahé údy nešťastných těch ubožákův(T6f)
kteří v mrazu hynou bez přístřeší(T5f)
mezitím co vína šumný zvuk(T5m)
v síních lordů kypí Anglie ty zemi zlata(T7f)
znakem tvým jsou ženy šampaňské a Biblí svatá(T7f)
Opouštěl jsem ono divadlo(T5m)
zástup postav nových když se ke mně blížil(T6f)
Ozbrojené stráže přišly plnit zákon(T6f)
přišly rušit ubohých těch sen(T5m)
Lidskosti ty larvo tygří která lačně zuby cení(T8f)
pohleď na ty řady Kam že kráčí Styď se do vězení(T8f)
Toť obraz doby doby bodákův a burných děl(J7m)
Jak zmatená a bezhlavá to doba(J5f)
Však ztiš se mysli ztiš se srdce(J4f)
ty srdce mé ach srdce neklidné(J5m)
a poslyš jak to vzduchem mrazí(J4f)
a patř jak vichr mračna po obloze žene(J6f)
a vrať se k drahé Asře k Asře opuštěné(J6f)
Tam kde se London Bridge přes kalné vlny Temže pne(J7f)
v ponurých dumách Asra smutně stála(J5f)
a její snové byly tmavší(J4f)
těch budov jimiž poset levý břeh(J5m)
jenž chmurný chmurnější však stíny(J4f)
vrhají do vln Temže za večera(J5f)
když hladinu ozáří světla lodí sterá(J6f)
Kol ní se valil zástup dělných mužů dělných žen(J7m)
jenž po lopotné práci denní spěchal(J5f)
do náručí svých chudých světnic(J4f)
kde vítá je krom lože tvrdého(J5m)
vyhaslý krb se skývou chleba(J4f)
jež jedinou jest odměnou za práci(J5f)
pod jejímž jhem sta mozolí až vykrvácí(J6f)
Než rychle míjel večer aby zaměnil se v noc(J7m)
a její příchod dýchal rmutným tichem(J5f)
a chladem nocí na západě(J4f)
Ach jaký chlad vál v Asry bledou tvář(J5m)
Toť první noc již probdít měla(J4f)
pod nebem širým kteréž hvězdopusté(J5f)
metalo kolem tmu jak prales stíny husté(J6f)
Ó jaké ledne ticho Jaké ledné myšlénky(J7m)
tím ňadrem dmou a mladou hlavou bouří(J5f)
Sto trpkých výčitek ze srdce noci(J5f)
se plazit zdá jak jedovatý hmyz(J5m)
jenž ssaje krev a vraždí tělo(J4f)
Leč její duch se bouří vzpírá brání(J5f)
myšlénka výčitky myšlénka ničí pohrdání(J7f)
Tak s hlavou nakloněnou patří na dno Temže vln(J7m)
A ony sny jež děsí její mysl(J5f)
ty snům se zdají ustupovat(J4f)
jež v jaře dětství svého kochala(J5m)
v záhybech mladistvého srdce(J4f)
Ba zdá se jí jak vracel by se zpátky(J5f)
ten dětský život luzný avšak luzně krátký(J6f)
I zří zas onen tiše valící se oceán(J7m)
na jehož březích snila dny a noci(J5f)
buď za jitra když slunce zlaté(J4f)
hořící lodí z vod se nořilo(J5m)
buď za noci když světla lodí(J4f)
jež do neznámých lepších světů cílí(J5f)
se zdála lunou být jež po obzoru pílí(J6f)
A jeden luzný sen se tisíce zdál budit snův(J7m)
jež na pěnitých křídlech obraznosti(J5f)
se zdály nést ji v říši čarů(J4f)
jež plna byla rosy vlaživé(J5m)
a růží bílých květů zlatých(J4f)
jež samy v její vlas se zdály plésti(J5f)
za měkké písně o lásce a snech o štěstí(J6f)
Však marně zavál vichr zavál vichr do těch snův(J7m)
do oněch čarných čarem dýchajících(J5f)
a kolem ono pusté prázdno(J4f)
se zdálo s prázdnem srdce pojiti(J5m)
a vytvořilo obraz poušti(J4f)
jíž prostor neobsáhlý v sobě hostí(J5f)
na místo pestrých květů množství lidských kostí(J6f)
I mnila Asra onou pouští brát se nesmírnou(J7m)
tak nepoznána sama opuštěna(J5f)
za společnici majíc pouze(J4f)
tu nejbědnějších ze všech společnic(J5m)
jež nazývá se hlad a žízeň(J4f)
až vysílena k smrti klesla mřela(J5f)
Vichr se zdvih a přes ni mračna písku spěla(J6f)
Tak snové rozvlaní děsili Asry obraznosť(J7m)
když ho v zimničném rozechvění citův(J5f)
ucítila jak cizí ruka(J4f)
se jemně dotkla rámě jejího(J5m)
za sladkých slov a sladké řeči(J4f)
I zachvěla se Asra jako třtina(J5f)
neb kolem přepusto a noc jest nehostinná(J6f)
Leč onen bázně cit v cit důvěry se změnil(J6f)
když její plaché oko spočinulo(J5f)
na tváři cizincově kteráž(J4f)
se zdála dýchat čistým přátelstvím(J5m)
I dodala si srdce Asra(J4f)
a na otázky kladené jí sladce(J5f)
odpovídala nevinně jak dítě matce(J6f)
I jala prostými se slovy líčit žaly své(J7m)
Jak opustila dům zámožné tety(J5f)
by v světě širokém a velkém(J4f)
si vydělala vlastní silou chléb(J5m)
jenž z milosti jí bylo jísti(J4f)
za doprovázky bezcitného lání(J5f)
jež vzalo počátek jak vzešlo slunce ranní(J6f)
A dále líčiti se jala žaly přítomné(J7m)
a její hlas tak zvláštní nabyl barvy(J5f)
když z úst jí vyšla ona slova(J4f)
jež bez přístřeší tráví první noc(J5m)
že bez peněz a opuštěna(J4f)
ve středu pouště avšak ztichla náhle(J5f)
na místo slov jen bylo slyšet vzdechy táhlé(J6f)
Však brzy po té zjasnila se její bledá tvář(J7m)
a její rty zdál lehký úsměv vroubit(J5f)
s nichž slova spět se zdála vděků(J4f)
Ó jaký obrat v srdce hlubinách(J5m)
neb ona kteráž opuštěna(J4f)
jak jenom lidská bytosť může býti(J5f)
teď našla srdce lidské kteréž s jejím cítí(J6f)
Ó jaká radosť jaký pocit blaha nezměrný(J7m)
když uslyšela se rtů neznámého(J5f)
ta slova k nepopsání milá(J4f)
že poskytne jí teplé přístřeší(J5m)
a otecky že postará se o ni(J5f)
I neváhala Asra ani chvíli(J5f)
a zavěšena v rámě sítí ulic pílí(J6f)
Toť život pravda Teď se zdá že vše je ztraceno(J7m)
a chvíli po té vítězstvím jest ztráta(J5f)
Jak zvláštní jesti lidské nitro(J4f)
jak harmonie věčně měnivá(J5m)
Tu žalem lká a v žalech hyne(J4f)
a tady opět doufá věří sladce(J5f)
v pravdě život náš jest stálá modulace(J6f)
Leč tak jsou utvořena nitra nitro Asry též(J7m)
Před chvílí svět jí zdál se býti pouští(J5f)
a nyní rájem zdát se jeví(J4f)
jenž pln je květů květů bohatých(J5m)
a v každém naděje se hostí(J4f)
Než vzdáleno jest slunce od měsíce(J5f)
však skutečnosť a naděj vzdáleny jsou více(J6f)
Než patř V saloně vyzdobeném vkusem nádherným(J7m)
ve křesle měkkém Asra zdá si hovět(J5f)
a plameny jež v krbu živě(J4f)
si zdají vésti rozpalují její tvář(J6m)
jež růží vnadnou červená se(J4f)
ba zdá se jak by její zjev ten lepotvárný(J6f)
byl býval přenesen v kraj nadpozemský čarný(J6f)
Jak změna potěšná Z ulice chladné přepusté(J7m)
do síně nádherné a vytopené(J5f)
kde štědrá ruka hostitele(J4f)
by snesla k našim nohám oblak modř(J5m)
na paprscích zlatého slunce(J4f)
však často naše srdce citem změklá(J5f)
později uzří v paprscích těch jiskry z pekla(J6f)
Čas pílil přerychle a spánek šeřil Asry zor(J7m)
a její hlava skláněla se vnadně(J5f)
na lehce vlnící se ňadro(J4f)
Jak luzný obraz mladou dívku zřít(J5m)
jež ve snů klesá čarnou náruč(J4f)
A obraz ten též zajmouti zdál cele(J5f)
staršího muže Asřino to hostitele(J6f)
Aj hle jak jeho tváře kteréž povráskal již čas(J7m)
se zdají hořet hořet ohněm mládí(J5f)
a jeho oko ono šedé(J4f)
jak jiskrou zlověstnou se planout zdá(J5m)
A teď již míří kroky k spící(J4f)
již jeho ruka hladí její vlasy(J5f)
již líbá čelo to jež plno vnad a krásy(J6f)
Však tu tu Asra procitne a dlaní bělostnou(J7m)
přejede ono snivě bledé čelo(J5f)
jakoby chtěla zahnat chmury(J4f)
jež vrhly stín na její čisté sny(J5m)
I povstane a její oko(J4f)
tak divoce a plaše rozhlédne se síní(J6f)
a že je s cizím mužem samotna napadne ji nyní(J7f)
Jak myšlénka to příšerná a děsně hrozivá(J7m)
Však Asra nedbá hrůzy té a vzchopí(J5f)
veškeré síly kteréž v žilách(J4f)
se zdají stydnout v led a již již žene se(J6m)
ke vchodu dvéře rozbouchne a(J4f)
vichřicí zdá se tmavou chodbou nésti(J5f)
však za ní on tu za ní se zaťatou pěstí(J6f)
v tom tu slyšet její hlas hlas bolně znící tak(J7m)
a řadu slov slov zmatených to řadu(J5f)
jež bezvýsledně odráží se(J4f)
od stěn jež potaženy noční tmou(J5m)
Než patř tu rozlétnou se dvéře(J4f)
a Asra dítě o pomoc to úpějící(J6f)
se ocitne jsouc vykopnuta na ulici(J6f)
Tak leží zde na kamenech těch chladných studených(J7m)
a burně zdá se vlnit její ňadro(J5f)
z nějž vzdechy přetěžké se derou(J4f)
Tak leží zde jeť Asra v bezvědomí(J5f)
a noční vánek chladí její čelo(J5f)
na němž se vlas v nějž dýše noc přelehce zvedá(J6f)
Tam na nebesku luny tvář zde Asry tvář sní bledá(J7f)
O Asro předrahá ó Asro má ty nešťastná(J7m)
Tvé srdce drahé nebije již více(J5f)
tvé ňadro nevlní se více(J4f)
neb krev tvá ztuhla v krvi tvé ztuh cit(J5m)
Tys prosta muk muk vzpomínání(J4f)
Tvým zapomnění jest mým vzpomínky jsou žhavé(J6f)
tvým věčný mír mým bouř a vlny žití dravé(J6f)
Ó běda běda třikráte ne tobě avšak mně(J7m)
Já s Kaina neklidem a s Kaina vinou(J5f)
se ženu onou pustou světa plání(J5f)
kochaje v nitru bědných bolů říš(J5m)
a v srdci bědné vzpomínání(J4f)
neb čím tvé srdce nylo tím mé srdce nyje(J6f)
co v tobě umřelo to dále ve mně žije(J6f)
Ó svatá nebesa ó převelebný světe hvězd(J7m)
proč sloučils bytosť mou s bytostí její(J5f)
proč její žal se žaly mými(J4f)
když naše setkání náš společný byl hrob(J6m)
Však patř zde leží chladná mrtvá(J4f)
Ó patř na tvář tu bledou v mramor zkamenělou(J6f)
a roušku kterous poodkryl nuž odkryj celou(J6f)
Ó patř patř na tu tvář jeť lidská tvář to hříšná tvář(J7m)
Však ne patř na tvář svou či na tvář moji(J5f)
neb na tvář oněch milionův(J4f)
jež žití dravý proud unáší kol(J5m)
a uzříš totéž hříšné tváře(J4f)
My máme vášně společné neb společná jsme hlína(J7f)
jež jeden původ má mním původ z mateřského klína(J7f)
Ten rozdíl mezi její tváří tváří mou a tvou(J7m)
spočívá pouze v onom božském míru(J5f)
v tom míru svatém kterýmž člověk dýše(J5f)
když dokonal tu bouřnou žití pouť(J5m)
by v lůno matky země klesnul zpátky(J5f)
Leč naše tvář ta srdcem dýše bouří žití(J6f)
dnes láskou plane zítra hněv a nenávisť v ní zříti(J7f)
Ó jak je záhadné a složité to nitro mé(J7m)
jak tajemná ó lidé nitra vaše(J5f)
Ó podobáš se oceánu(J4f)
ty hloubko srdce kterýž vlnami(J5m)
se nesčetnými valí v šíř a dálku(J5f)
a každá jiný útvar má a jinou hudbu tvoří(J7f)
však všechny náležejí jedinému moři(J6f)
Tak s tvým je nitrem bratře tak jest s nitrem bratře mým(J7m)
My máme vášně různých vášní řadu(J5f)
a různé vášně různé city tvoří(J5f)
a různé city rodí různý bol(J5m)
jenž srdcem zmítá na vše strany(J4f)
jak rozvaděná vodstva vratkou lodí(J5f)
jeť život záhada záhady rozpor v srdci plodí(J7f)
Však hle ó srdce noc je hvězdná rychle pílí čas(J7m)
a než se nadáš vzejde slunce ráno(J5f)
a Asry nebude již více(J4f)
Jen málo hodin přáno tvojím snům(J5m)
nad mrtvolou té drahé ženy(J4f)
Nuž popil si a ztrhni onu clonu(J5f)
neb zdá se mi že slyším lkát lkát hranu zvonů(J6f)
Ó jistě jistě onen táhlý dutý zvonů zvuk(J7m)
se mísí v moje sny a vzpomínání(J5f)
a vše co svadlo kleslo zašlo(J4f)
to v nitru mém se v život budit zdá(J5m)
já opět v starých dobách žiju(J4f)
Však ne Noc pílí čas mi zbývá krátký(J5f)
tož ustup srdce mé a vrať se k Asře zpátky(J6f)
Ó vrať se zpět Ach jaký smutný návrat konat máš(J7m)
ó srdce mé Leč není spásy vrať se(J5f)
k té noci nevlídné a bědné(J4f)
již Asře bylo prosnít neblaze(J5m)
pod širým nebem nebem chladným(J4f)
z nějž soustrastně tvář bledé luny vyhlížela(J6f)
jak v Asry sny by lepší světlo vrhnout chtěla(J6f)
Ó jaké sny sny zklamání tvým nitrem táhly as(J7m)
když na kameni studeném a tvrdém(J5f)
byl zjev tvůj v mdlob náručí dřímal(J4f)
a jaké asi procitnutí tvé(J5m)
když místo síně teplé zdobné(J4f)
jsi pusto noční kolem sebe zřela(J5f)
jež stráže rušil krok v jíž moci jsi se chvěla(J6f)
Ó zajisté cit zdrcující pocit ledový(J7m)
projímal Asry nitro její srdce(J5f)
když procitnuvši ze mdlob těžkých(J4f)
se v moci noční stráže shledala(J5m)
jež řadou otázek ji obsypala(J5f)
však Asra mlčela otázky marny byly(J6f)
jen její oči slzemi se zarosily(J6f)
Ach jistě byl to tichý pláč však srdce rvoucí pláč(J7m)
Ne valné proudy slzí nářek úpěnlivý(J6f)
jest znamením a roditelem(J4f)
nejtěžších bolů v nitru člověka(J5m)
však mlčení zsinalí rtové(J4f)
a oko zastíněné mlhou smutku(J5f)
jsou věštci vnořeno li srdce do zármutku(J6f)
Tak bylo s Asrou smutek spoutal její chladné rty(J7m)
spoutal je pouty nezměrného bolu(J5f)
Než tu ó popatř na ten obraz(J4f)
jež zraku kreslí trpká skutečnosť(J5m)
Uprostřed strážců dvou zjev Asry(J4f)
se mrtvě vleče či je vlečen vlastně(J5f)
Kol ticho vládne z mraků měsíc shlíží jasně(J6f)
Na strážnici pak Asra uvedena nejbližší(J7m)
kde zaveden s ní výslech pouze krátký(J5f)
neb její pohled zřejmě pravil(J4f)
že tělo chorobné a duše též(J5m)
Za výmluvných tak okolností(J4f)
jí vykázáno lože prkna holá(J5f)
Jak lidumilným svět tak mnohá duše zvolá(J6f)
Den příští však měl býti věstitelem lepších zpráv(J7m)
Kapitán Evers příbuzný to Asry(J5f)
dozvěděv se že ona prchla(J4f)
od tety své v široký cizí svět(J5m)
jal pátrat se úřední cestou(J4f)
po stopách jejích odměny i nabíd skvělé(J6f)
Ó nebesa co neučiní přítel pro přítele(J7f)
Zde však ve sloce sedmnácté přervu učiním(J7m)
neb jedná se tu abych reku svému(J5f)
dal náležité uvedení(J4f)
neb radno šetřit mravy šosáků(J5m)
i v slokách nadšeného zpěvu(J4f)
a udat jméno stáří číslo domu zaměstnání(J7f)
však hlavně podotknout zda rek též byl u očkování(J7f)
Kapitán Evers čítal roku padesáte pět(J7m)
byl silné postavy a silných paží(J5f)
jež jevily se vzdorovati času(J5f)
jenž na nich hlodal valnou řadu let(J5m)
Kapitán Evers muž byl zvláštní(J4f)
jenž málo cností měl však necností měl dosti(J6f)
než o těch později chci napřed vytknout jeho cnosti(J7f)
Leč marný pokus Cnosť mi nenapadá jediná(J7m)
a necnosti když chtěl bych líčit jeho(J5f)
tu zpěvů patnácte jak Byron(J4f)
v Don Juanu bych musel zapěti(J5m)
ač nevím jaký vděk bych sklidil(J4f)
neb v Čechách v rozkvětu jest báseň krátká(J5f)
jež stvořena jest pro Album a cukrlátka(J6f)
Ó vlasti má ty vlasti písní vlasti předrahá(J7m)
co cítí as tvé převelebné srdce(J5f)
co tvoje starobylé nitro(J4f)
jež krášlí věnec zelenavých hor(J5m)
když místo zpěvů Lumírových(J4f)
v tvé nitro zní přítomných pěvců zpěv zpěv chabý(J6f)
O vlasti má ach jaké kuňkání to žabí(J6f)
Než ztiš se srdce mé a vrať se k milé Asře zpět(J7m)
Již pravil jsem že příští den měl býti(J5f)
zpráv potěšnějších věstitelem(J4f)
a on jím byl či aspoň zdál se být(J5m)
Když zaveden byl s Asrou výslech(J4f)
tu shledáno žeť ona děvče jesti šťastné(J6f)
jež v přízni Eversa tak osoby to jasné(J6f)
Kapitán Evers obeslán byl bez odkladů všech(J7m)
a bez odkladů všech onť dostavil se(J5f)
by Asru ono bludné dítě(J4f)
na cesty uveď lepší schůdnější(J5m)
kde méně víru víc však štěstí(J4f)
popřáno bude její mladé duši snící(J6f)
a tak své dcery učinil ji společnicí(J6f)
Zde nastává pak nová doba v Asry životě(J7m)
Ba zdá se jakby ona nová doba(J5f)
zas nový život byla vdechla(J4f)
ve zmírající nitro Asřino(J5m)
neb její tváře jedna červeň(J4f)
a její pohled pln je štěstí jasu(J5f)
Ó snadno zapomnít na řadu trpkých časů(J6f)
Dnů pár jí pouze prodlít bylo v chladné Anglii(J7m)
v té v kteréž tolik trýzní vykusila(J5f)
a není div že slzy ani(J4f)
neuronila Asra ubohá(J5m)
když hrdý Albatros se pohnul(J4f)
jsa obklopen červánky ranní zoře(J5f)
a hrdě kalnou Temží spěje v jasnou náruč moře(J7f)
Již zmizel s jejich zraků obrys mocné kupole(J7m)
již chrám sv Pavla hrdě týčí(J4f)
k těm věčně zamlženým mrakům(J4f)
již zmizel Londýn domův oceán(J5m)
jenž v nekonečno zdá se táhnout(J4f)
vše na palubě jalo mávati se šátky(J6f)
jen Asra ne Nač toužiti jí bylo zpátky(J6f)
Tak stála tu po boku Maudie dcery Everse(J7m)
jíž černé oko koupalo se v slzách(J5f)
když Evers přiblíživ se tiše(J4f)
jal vtipem cestovním se plašiti(J5m)
ty chmury s jejich čistých tváří(J4f)
čar popisuje neznámých jim krajů(J5f)
kde slunce zapadá do cypřišových hájů(J6f)
Však na nevděčnou půdu dopadala jeho řeč(J7m)
Zdála se více žal a smutek budit(J5f)
než rozmar v jejich mladých nitrech(J4f)
víc k pláči vybízet než zváti v smích(J5m)
I ponechal je Evers smutku(J4f)
jsa přesvědčen že on se v radosť změní(J5f)
až Albatros se octne v moři vlny moře zpění(J7f)
Leč patř jak Temže rozevírá dravě ústa svá(J7m)
jak kalné její vlny barvu mění(J5f)
jak jejich šum se stává hučným(J4f)
ó patř jak břehy v dálce mizivé(J5m)
se ztrácejí již není stopy po nich(J5f)
O vari smutku vari bědné hoře(J5f)
teď oddychni si srdce na vlnách jsi moře(J6f)
Tak zdála zvolati se Asra takou řečí její hled(J8m)
a její tvář se zdála hovořiti(J5f)
neb opětně jí bylo zříti(J4f)
ty nepřehledné spousty hučných vod(J5m)
tu nevýslovně čarnou říši(J4f)
na jejichž březích mládí byla snila(J5f)
ba vskutku zdálo se jak děckem zas by byla(J6f)
Co snův co vzpomínek se zdálo ze snů procítat(J7m)
co snův to zklamaných a marných tužeb(J5f)
Leč ustaň srdce vzpomínati(J4f)
Tak Maudie jakby k Asře pravila(J5m)
když pojala ji do náručí(J4f)
a její ret a tváře líbati se jala(J6f)
než v mžiku tom již jedna druhé ve objetí lkala(J7f)
Po chvíli však to sladké v slzách lkání potichlo(J7m)
jsouc zaměněno tichým rozhovorem(J5f)
jak vespolně se budou milovati(J5f)
jak spolně budou dělit žal a bol(J5m)
jak spolně budou kochat radosť(J4f)
ba víc neb svatě sobě přesevzaly(J5f)
že sestrami si budou taký slib si daly(J6f)
A vskutku jejich slib byl svatý neb jej plnily(J7m)
Nebylo záhybu v hlubinách Asry(J5f)
nebylo stínu v srdci Maudie(J4f)
by oběma stín onen nebyl znám(J5m)
ba všechna jejich přání tužby(J4f)
a strasti mládí všechněch bolů tíha(J5f)
jim byla společná a otevřená kniha(J6f)
V té četly společně a těšily se společně(J7m)
slzemi kropíce ty její listy(J5f)
Ó přátelství ty květe mládí(J4f)
ty pestrý květe nezkažených snův(J5m)
Tvé srdce je jak poupě růže(J4f)
jež stačí políbit a ono rozevře se(J6f)
však bolno na tě vzpomínat neb nitro žalem dme se(J7f)
Noc vzešla Byla tichá velebná a plna hvězd(J7m)
Vše s paluby se uchýlilo k spánku(J5f)
jen Asra zůstala své oko(J4f)
dál noříc v hlubé nekonečno vln(J5m)
v němž obrazit se zdálo krásno(J4f)
těch čarných světů neznámého věčna(J5f)
ve hloubce vlastní zrcadlil se obraz nekonečna(J7f)
Ó Asro znám ty city znám ty dojmy přemocné(J7m)
jež burácejí vratkou myslí lidskou(J5f)
když do budoucna duše myslí(J4f)
když oko proniknout chce příští čas(J5m)
O Asro znám to tajné kouzlo(J4f)
neb také mysl má na měkkých ňadrech moře(J6f)
se ponořila v sny a dumal jsem až vzešla zoře(J7f)
Ó jaké chrabré sny ó jaké sny to vítězné(J7m)
jsem dumal moře na tvých vodách burných(J5f)
však jaké zklamání ó moře(J4f)
mně skytly zamlžené břehy tvé(J5m)
Však marně jest mi vzpomínati(J4f)
neb při vzpomínkách těch vždy srdce bolí(J5f)
a nač ve staré rány sypati jest soli(J6f)
Nuž tedy Asro zlatá ustaň vzpomínati též(J7m)
a přestaň nořit oko své v ty vlny(J5f)
jež potaženy pláštěm noci(J4f)
Jdi dítě mé a klesni v náruč snův(J5m)
v snů náruč lepších potěšnějších(J4f)
vždyť brzy pozdraví tě kraje nové(J5f)
nuž s Bohem buď Buď šťastna klidni tvojí snové(J6f)
Zde však můj zpěv se přenese přes řadu roků tří(J7m)
neb život Asry k závěru se chýlí(J5f)
mně zbývá zapěti jen konec(J4f)
Ó smutné zakončení přesmutné(J5m)
však tají v sobě pravdu žití(J4f)
Pět závěr mní zřít jak se naděj boří mnohá(J6f)
neb končit zná jen silný muž a chladné srdce Boha(J7f)
Tři léta hostily ji cizí kraje v lůně svém(J7m)
tři léta dívčích snů to dívčích tužeb(J5f)
Co kras a jasných krajů cizích(J4f)
nebylo její oko spatřilo(J5m)
co cizích zvuků cizích písní(J4f)
nebylo vniklo v její srdce něžné(J5f)
neb kromě slunné Afriky též zřela Alpy sněžné(J7f)
Jak nádherný to pojem konat širým světem pouť(J7m)
Co pravd a myšlének se v srdci zbásní(J5f)
co citů lidských ňadro vzbouří(J4f)
co písní přenese se přes náš ret(J5m)
neb vesmír celý jednou vlastí zdá se(J5f)
v němž černoch s bělochem se naším bratrem jeví(J6f)
jsmeť všichni syny jedné matky nahé matky Evy(J7f)
Tři leta prchla v radosti a v štěstí zářivém(J7m)
však čtvrtý rok jal kaliti se štěstí(J5f)
neb srdcí dvé dvé srdcí mladých(J4f)
jež k sobě lnula láskou horoucí(J5m)
těm bylo rozloučit se teskně(J4f)
Bylť Evers Maudie nazpět poslal do Anglie(J6f)
A Asra Ta nechť v cizině s ním sama žije(J6f)
Ó jaká trpká vzpomínka na onen smutný den(J7m)
když v Bordeaux s lodí Good Hope drahá Maudie(J5f)
zpáteční nastoupila cestu(J4f)
co citů vzdechů slz a polibků(J5m)
se vystřídalo v oné chvíli(J4f)
když Maudie Astře ve objetí dlela(J5f)
slzemi kropíce svá zarmoucená čela(J6f)
Tu Evers jal se obě chlácholiti řadou slov(J7m)
z nichž otecká se těcha zdála vanout(J5f)
přislibuje že v brzkém čase(J4f)
se spatří všichni v rodné Anglii(J5m)
Leč jaký chabý úkoj v chvíli(J4f)
když loď se hnula ztrácela se v dáli(J5f)
když s očí sešel znak dvé šátkův jimiž vlály(J6f)
Ve vzpomínkách a slzách tráví Asra dlouhé dny(J7m)
Jak Evers nyní těší její mysl(J5f)
jak líbá hladí zlaté vlasy(J4f)
jenž bohatě se vlní po šiji(J5m)
jak vášnivě ji svírá k sobě(J4f)
jak vroucně líbá něžná ústa její(J5f)
jak vine k sobě ňadro kterýmž vlny chvějí(J6f)
Však z oněch polibků tak divný zdá se sálat žár(J7m)
žeť srdce Asry naplněno citem(J5f)
a předtuchou tak zvláštní děsnou(J4f)
již nepoznala nikdy v srdci svém(J5m)
I touží zpět zpět do Anglie(J4f)
však Evers na kolenou Asru prosí(J5f)
by zůstala a zradnou slzou její ruku rosí(J7f)
Leč aby Evers snáze dosah svého účele(J7m)
tu do hor pyrenejských s Asrou jede(J5f)
pod záminkou jejího zdraví(J4f)
neb mní že změna lékem nejlepším(J5m)
jest mysli zachmuřené žalem(J4f)
Než tady teprv Asra bolesť cítí(J5f)
vždyť nebylo tu s kým ni slova vyměniti(J6f)
Vše bylo cizí neznámé kam oko pohlédlo(J7m)
Jak jinak cítila se Asra v Arcachonu(J6f)
kde obklopena kruhem známých(J4f)
již těchy duši znali poskytnout(J5m)
když srdce své jim otevřela(J4f)
Ó jaké pusto tu jak duše osaměla(J6f)
neb na Eversa zvůli závisela zcela(J6f)
Leč pustem oním v její duši byly předtuchy(J7m)
jež měly vyplnit se v čase krátkém(J5f)
Jak nyní střežila své síňky(J4f)
by vyhnula se styku s Eversem(J5m)
jak děsila se jeho zraků(J4f)
neb ony takou cizí vášní plály(J5f)
že zorem démona se v jistých chvílích zdály(J6f)
Jednoho dne jenž zvlášť byl nevlídný a bouřlivý(J7m)
neb spousty vod se s nebes na zem lily(J5f)
a v Pyrenejích hřměla bouře(J4f)
jíž ropot zdál se děsit přírodu(J5m)
tu Asra zvláštním steskem jata(J4f)
na lože své se odebrala časně(J5f)
doufajíc vzbudit se až slunce vzplane jasně(J6f)
Sny brzo objaly ji ve svou náruč opojnou(J7m)
I snila sny snův krásných snila světy(J5f)
jež unesly ji v kraje dálné(J4f)
kde dlela Maudie v její náručí(J5m)
Však hle kdos ruší její snění(J4f)
kdos rtem se dotknul bělostného čela(J5f)
a ruka kás se klade na stydkou čásť těla(J6f)
Ó běda jaké procitnutí Nastal zápas boj(J7m)
Než podlehla v tom boji Asra drahá(J5f)
Bouř v Pyrenejských horách zmlkla(J4f)
a slunce osvítilo všechen kraj(J5m)
Patř tady na zjev spící Asry(J4f)
tvář její na smrť bledá obnaženo tělo(J6f)
na vyhrnutém šatě skvrny krví cos se rdělo(J7f)
Leč patř Teď probouzí se plaše obzírá se kol(J7m)
svou hlavu nadzvedá a touží vstáti(J5f)
Ach jaká bolesť projme tělo(J4f)
Jest ruka mdlá a hlava přetěžká(J5m)
jež samovolně klesá zpátky(J4f)
Ó žel To nemoc tělo uchvátila(J5f)
však čím jí nemoc proti žalu v srdci byla(J6f)
Dvé týdnův dlouhých střežiti jí bylo lože své(J7m)
neb tělo opustily jaré síly(J5f)
Jak prostorem se nekonečným(J4f)
zjevoval choré Asře každý mžik(J5m)
Den zdál se řadou valných roků(J4f)
noc rovnala se bezměrnosti času(J5f)
neb nebylo zřít hvězd ni luny jasu(J5f)
Horečkou zachvácena byla bytosť Asřina(J7m)
Než něžnou péčí kterouž Evers jevil(J5f)
se zdraví opět zdálo vracet(J4f)
neb klidněj obíhala v žilách krev(J5m)
a tišej srdce počlo tlouci(J4f)
i ruměn zdál se opět zbarvit líce(J5f)
však starý duše mír ten nevrátil se více(J6f)
Teď ropot výčitek se ozval v srdci Eversa(J7m)
neb svědomí mu počlo srdce hlodat(J5f)
I vrh se Evers před zjev Asry(J4f)
za odpuštění prose zkroušeně(J5m)
čin onen omlouvaje čistou láskou(J5f)
tou láskou v srdce hloubi onou vášní vratkou(J6f)
však pozdě bylo již neb Asra byla matkou(J6f)
Ó jaká bolesť jaký žal teď srdce Asry rval(J7m)
Neb onen stav jenž chloubou bývá ženy(J5f)
ten hanbou srdce Asry plnil(J4f)
a její oči spoustou hořkých slz(J5m)
Leč čím jest hanba čím jsou slzy(J4f)
oproti zmařenému Asry žití(J5f)
neb závěr tuší ona smrť v svých žilách cítí(J6f)
Ó jistě ledná smrť již jímá Asru v náruč svou(J7m)
neb Evers v stavu zoufalosti bědné(J5f)
dá Asře požít množství léků(J4f)
jež mají zničit jeho vášní plod(J5m)
leč marna byla jeho práce(J4f)
Co splozeno to žíti dále mělo(J5f)
plod mohutněl však Asry žití mřelo(J5f)
Leč smrť již chystal plodu svému Evers zoufalý(J7m)
ta v brzku jemu v úděl byla dána(J5f)
Ó Eversi jaks bědným nyní(J4f)
V tvé duši hrůza ve tvém srdci strach(J5m)
a v oku slední záblesk žití(J4f)
Ó proč se chvěješ co tvou mysl drtí(J5f)
Tys jiným chystal smrť nuž proč se lekáš smrti(J6f)
Tak leží tady Evers počernala jeho tvář(J7m)
a jeho rty již nepromluví více(J5f)
Teď zhasnul v nitru vášní plamen(J4f)
teď ropot výčitek též v mysli ztich(J5m)
neb ochrnulo jeho srdce(J4f)
Tak zemřel Evers na rtech maje jedno rčení(J6f)
jež vrcholilo v slovech Asro odpuštění(J6f)
Ach jaký obrat nastal nyní v Asry životě(J7m)
Tri krátké dny a jaká velká změna(J5f)
Co sobě počne asi Asra(J4f)
až plod jenž nyní pod srdcem jí lpí(J5m)
dozrazuje spatří světlo světa(J5m)
ó kdo mu otcem živitelem bude(J5f)
a kdo se ujme jí té ubohé a chudé(J6f)
Než k přemýšlení není času jednat bylo teď(J7m)
Ta myšlénka projela mysl Asry(J5f)
když černou rakev ve hrob kladli(J4f)
když na ni počla padat spousta hrud(J5m)
jichž lomoz zdál se chvěti nitrem(J4f)
Mír věčný s tebou buď a odpuštění moje(J6f)
v mém srdci slitování je a pod ním dítě tvoje(J7f)
Leč tady pozastav se mysli má a srdce mé(J7m)
nač dále bychom měli píseň pěti(J5f)
jíž závěr každému lze tušit(J4f)
neb všední jest a všednosť každý zná(J5m)
či máme déle strasti líčit(J4f)
jichž trýzeň procítila Asra milá(J5f)
když v bolech nevýslovných dítě porodila(J6f)
Ach ne Jsou věci na světě jež pouze prožít lze(J7m)
a o nichž marno by nám bylo pěti(J5f)
Nuž ztiš se srdce ztiš se duše(J4f)
dej s Bohem Asře Asře nešťastné(J5m)
a zlíbej ono ledné čelo(J4f)
jež bílé tak jak na růži když sněží(J5f)
Hle Asra dřimá věčný sen zde v rakvi mrtva leží(J7f)
Jak jsem tě miloval jak sladce kochal v srdci svém(J7m)
Však dnes ká změna dělí srdce naše(J5f)
V tvém mrtvý klid v mém bouře divá(J4f)
v tvém věčný mír v mém žal a bol a pláč(J5m)
Ó Asro má ach drahá Asro(J4f)
tvá bytosť dosáhla již palmy míru(J5f)
leč mně jest jíti dál dál osamocen ve všemíru(J7f)
Sám jíti nikým nepoznán toť trpký los je můj(J7m)
Než co že dím Že los můj trpkým losem(J5f)
Ach není trpký sladký los to(J4f)
neb mezitím co současníkův sbor(J5m)
se na vavřínech slávy sloní(J4f)
já stojím sám mně Parnas loukou zdá se(J5f)
na níž tak ladně bučí brav a na trávě se pase(J7f)
Jak hrdý vznešený to pojem býti v světě sám(J7m)
Sám státi se svou duší se svou myslí(J5f)
sám v srdci vlastním úkoj hledat(J4f)
a v duši své mít vlastní metu cíl(J5m)
O studujte si esthetiky(J4f)
a směšné ismy školské slabikáře(J5f)
já dále budu číst číst ze přírody božské tváře(J7f)
Mou mysl nesvedou ty vaše hříčky básnické(J7m)
neb jsou to rýmovaná blahopřání(J5f)
jež slouží pro zábavu dětem(J4f)
Však bratři dobří rýmujte jen dál(J5m)
a pište seč vám stačí síly(J4f)
ve spaní ve snech v bdění slovem vždycky(J5f)
nechť v Čechách zkvete ne li umění tož obchod papírnický(J8f)
Má vlasť ta velebná a krásná avšak nešťastná(J7m)
té potřebí jest pravých apoštolů(J5f)
jíž dovedli by mrtvé krásno(J4f)
jež v její nitra hloubi ještě spí(J5m)
zas do života budit zpěvem(J4f)
však zpěv ten musí k srdci jít a duší chvěti(J6f)
ne rýmem klinkati jenž pro malé jest děti(J6f)
Ó vlasti má ty kteréž volnosť byla ideálem(J7f)
od věků pradávných a nepamětných(J5f)
ty roditelko bohatýrů(J4f)
již za tvá práva vrhali se v boj(J5m)
a nešetřili čacké krve(J4f)
zas přijde čas čas pravdy práce krásy(J5f)
my psáti budem míň však myslit víc a myšlénky nás spasí(J8f)
Ó jistě bratři zdravější nám v dálce kyne čas(J7m)
tam v dálce krasší vidím doby(J4f)
Slov méně budem v ústech míti(J4f)
však v srdci našem pravdy bude víc(J5m)
my méně budem Na zdar Sláva volat(J5f)
než bratr bratra více ctíti bude(J5f)
neb láska vzájemná ta obrodí to české srdce chudé(J8f)
Ach jaká mračna myšlének mou duší burácí(J7m)
co v srdci bolestného nepokoje(J5f)
zde nad mrtvolou tvou ó Asro(J4f)
Má mysl v minulý se noří čas(J5m)
kdy ve tvém oku život planul(J4f)
a na tvých rtech se slova lásky chvěla(J5f)
kdy líbal jsem tvé rty a úběl tvého čela(J6f)
Leč jaká nevýslovná bolesť svírá nitro mé(J7m)
pomním li doby oné když jsme prvně(J5f)
ó Asro setkali se spolu(J4f)
Tvé oko dýkou protklo srdce mé(J5m)
mé srdce láskou krvácelo(J4f)
Tys vsila v duši moji citů moře(J5f)
Já miloval tě ohněm ohněm ranní zoře(J6f)
A dále v zpomínkách li bloudím tu tě Asro zřím(J7m)
jak ruka tvá mě k ňadru tiskne sladce(J5f)
a slyším hlasu tvého hudbu(J4f)
jež v duši moji šepce lásky zpěv(J5m)
Však teď teď mrtvou zřím tě tady(J4f)
tvé oko zhaslé jest tvé rety sinné(J5f)
leč moje srdce bouří dál a rmutem hyne(J6f)
Dnes naposledy bdím ó Asro u tvé mrtvoly(J7m)
Až vzejde ráno truchle zavzní zvony(J5f)
a já já za tvou rakví půjdu(J4f)
ó Asro za tvou rakví půjdu sám(J5m)
Sám budu lkát sám budu želet(J4f)
neb nejlíp rozuměl jsem duši tvojí(J5f)
než kdo však žaly mé o Asro nyní skojí(J6f)
Však hle mně zdá se jakby mrtvá ruka Asřina(J7m)
mně hrozila Ó ztiš se sladce dřímej(J5f)
Já nezjevím již ani slova(J4f)
vše další zpěv můj v mlhu zahalí(J5m)
Má vlastní smrť ta další zjeví(J4f)
Noc rychle prchá v brzku vzejde slunce ranní(J6f)
Ó duše vnoř se v závěrečné rozjímání(J6f)
Na prahu života když stál jsem roznícen jsa sny(J7m)
kruh nekonečný zjevil se mým zrakům(J5f)
a v kruhu onom zřel jsem hvězdy(J4f)
zřel slunce jsem a lunu čarovnou(J5m)
a se čtyř světa stran jsem slyšel(J4f)
nápěvy o lásce a štěstí zníti(J5f)
a kam můj dozřel hled tam samé bylo kvítí(J6f)
Ó dobo mládí dobo nadšení ó dobo snův(J7m)
Dnes jinak svět se zraku mému jeví(J5f)
Ten kruh jenž nekonečným zdál se(J4f)
jenž značil žití mého hranici(J5m)
ten kruh se denně úží svírá(J4f)
a moje srdce v jeho spárech hyne(J5f)
Den plyne po dni kruh se blíž a těsněj vine(J6f)
Mé srdce krvácí pod tlakem kruhu osudu(J7m)
Však čím jest srdce mé čím mé jsou boly(J5f)
oproti milionům srdcí(J4f)
jež se srdcem mým krvácejí též(J5m)
Ó běda pohlednu li vůkol(J4f)
tu zástupy zřím kolem sebe mříti(J5f)
než marně hledám těch již soustrasť s nimi cítí(J6f)
Svět široširý jeví se mi pln být tyranů(J7m)
na jejichž rukou krev lpí milionů(J5f)
krev milionů vetchých dětí(J4f)
krev milionů vysílených žen(J5m)
krev milionů chorých mužů(J4f)
však marně k nebi jejich spějí vzdechy(J5f)
jim souzeno jest mřít a hynout bez útěchy(J6f)
Leč hle již vidím stoupat k nebi nevinou tu krev(J7m)
a krev ta zdá se barvit obzor všechen(J5f)
krev ona zdá se hvězdy barvit(J4f)
krev ona zdá se luny barvit tvář(J5m)
i moře krví zdá se pěnit(J4f)
tvář země plna zaťatých je pěstí(J5f)
jež hroznou pomstu tyranii věstí(J5f)
Ó tyrané vy prostí srdce prostí citů všech(J7m)
jak můžete s tak ledným klidem patřit(J5f)
na miliony mroucích duší(J4f)
jimž srdce drtí vaše hříšná moc(J5m)
Ó zakryjte své mrzké tváře(J4f)
ó zakryjte své krvelačné zraky(J5f)
tam na nebesku bouře již již táhnou mraky(J6f)
Již zřím jak miliony týčí prapor krvavý(J7m)
ku hvězdám nebeským jež krví rdí se(J5f)
již slyším nápěv písně burné(J4f)
jež všechna srdce v krutý volá boj(J5m)
již vidím krev jak proudem teče(J4f)
a v krvi té zřím vaše žezla plouti(J5f)
i vaši moc jež na dno pekelné se hroutí(J6f)
Já vidím vaše chrámy vaše modly titěrné(J7m)
kterýmiž ve tmách drželi jste lidstvo(J5f)
jež místo štěstí blaha lásky(J4f)
nám v úděl skytly peklo na zemi(J5m)
ten všechen brak se v propasť řítí(J4f)
ve propasť bezměrnou a hlubou spěje(J5f)
zem otvírá svá ústa jícen pekla vstříc vám zeje(J7f)
Zřím ku hvězdám se pnouti horu z lebek tyranův(J7m)
zřím ku hvězdám se pnouti hory kostí(J5f)
jež příštím věkům hlásat budou(J4f)
o nízkém pádu nízkých tyranův(J5m)
Ó čnětež k hvězdám čnětež k slunci(J4f)
věštěte příštím časům nové době(J5f)
jak hrozný bídný pád jste přichystali sobě(J6f)
O běda vám dnes člověk procitá již z hlubých snův(J7m)
Dnes člověk probouzí se ku vědomí(J5f)
a teprv nyní jasně patří(J4f)
v jaké to spouště vychován byl lží(J5m)
Prokletou spoustou lží jest zákon(J4f)
pod jehož tíhou miliony chřadnou(J5f)
leč prohlíží již člověk nauku tu zrádnou(J6f)
Patř vůkol rozhlédni se kol po tváři přírody(J7m)
Co patříš Patříš mír a harmonii(J5f)
Zář slunce svítí všemu tvorstvu(J4f)
hvězd světy krášlí všemu tvorstvu sny(J5m)
a niva všechněm skytá květy(J4f)
a pole vydává všem hojnosť chleba(J5f)
nač tedy lakoty a bojů jesti třeba(J6f)
Pod drahým šatem lordů knížat hrabat velmožů(J7m)
přec totéž srdce bije srdce vetché(J5f)
jak pod žebráka vetchým šatem(J4f)
A sejmi s lorda jeho drahý šat(J5m)
a se žebráka sejmi hadry(J4f)
a shledáš rozdílu že tady není(J5f)
šat lidi v lordy hadry v luzu lidi mění(J6f)
Po mravu divochů po vkusu nízkých divochů(J7m)
dnes člověk odívá se v pestré cáry(J5f)
a zlaté trety na se věsí(J4f)
a v hedbáví svou halí nahotu(J5m)
by divým vkusem svým se lišil(J4f)
od bratří svých jež prosté hadry kryjí(J5f)
by stajil pravdu tu že z hadrů lordi tyjí(J6f)
Lid chudý v potu tváři lopotí se strádá mře(J7m)
a v bídě rodí se a v bídě hyne(J5f)
prost soucitu prost lásky bližních(J4f)
až posléz jako zvíře klesá v hrob(J5m)
zatím co vaše líné údy(J4f)
si na kobercích drahých hoví tiše(J5f)
leč z koberců těch krev se kouří do hvězd říše(J6f)
Vy zpíjíte se krví žebrákův a čistých žen(J7m)
než ona krev dnes vaší krve žádá(J5f)
Dál nechce člověk v bídě hynout(J4f)
dál nechce člověk úpět v otroctví(J5m)
Bylť člověk Bohem volným stvořen(J4f)
a volnosť odvěké jest jeho přání(J5f)
ó slyš slyš ropot děl a rachot zbraní(J5f)
Krev žádá krev tak slyším volat miliony úst(J7m)
Po nebes báni vidím voje mraků(J5f)
se valit burným oceánem(J4f)
hvězd světy mizí slunce mizí tvář(J5m)
a země povrch v tmách se ztrácí(J4f)
v tmách příšerných za divé bouře zvuku(J5f)
za divé bouře z děl za ryku jízdných pluků(J6f)
Hor nebetyčných tlumy slyším v bezdno řítit se(J7m)
skal světy slyším klesat na dno moře(J5f)
a z úhlů světa vanou vichry(J4f)
jež zdají pět se chorál pohřební(J5m)
pohřební žalm mrtvému lidstvu(J4f)
jež v chladnou náruč kleslo smrti bědné(J5f)
Svět obestřen jest tmou na nebi ani hvězdy jedné(J7f)
Ten obraz příšerný obrazem jesti příštích dnův(J7m)
Leč ponořím li oko svoje dále(J5f)
dál do budoucna příštích časů(J4f)
tu krasší obraz tane myslí mou(J5m)
Zřím jaré davy volných lidí(J4f)
a se rtů žen a se rtů zdravých dětí(J5f)
již píseň volnosti ku hvězdám slyším spěti(J6f)
Svět prost jest tyranův prost žalářův a kletých pout(J7m)
Po zbrani válečné již není tuchy(J5f)
a člověk nemusí se chvěti(J4f)
že volnosť slova zraní břitký meč(J5m)
že žalář ztají volné písně(J4f)
Teď milionům volně nitro dme se(J5f)
neb jeden zákon projal všechna srdce Milujme se(J7f)
Ó písni má spěj po nivách lesích hájích spěj(J6f)
a přeleť burné valné vlny moře(J5f)
a hlásej všechněm bratřím drahým(J4f)
že vzešla doba volné svobody(J5m)
že zlomen rudý prapor bojů(J4f)
Ó hlásej mír a hlásej rovnosť lidu(J5f)
a pak se k hvězdám vznes a tam pak dumej v klidu(J6f)
Patř duše má tma noci ustupuje světlu dne(J7m)
Již dosnila jsi sny a dumy svoje(J5f)
již dobděla jsi u mrtvoly(J4f)
té drahé bytosti jež mysl tvou(J5m)
do sladkých snův zapředla lásky(J4f)
do sladkých snův a tisícerých bolů(J5f)
Ó zlíbej bytosť tu a rozlučte se spolu(J6f)
Ó lásko květe nejpestřejší hvězdo nejkrašší(J7m)
ty ozařuješ naše temná srdce(J5f)
a dáváš nahlédnouti duši(J4f)
do tajemného nitra vesmíru(J5m)
do velebného nitra Boha(J4f)
ty vedeš k poznání neb luštíš taje(J5f)
ty člověka zas vedeš zpět v říš ztraceného ráje(J7f)
Ty všemu vládneš všemu dáváš vznik a vzruch a květ(J7m)
ty květu dáváš vzrůst a květu vůni(J5f)
ty z hrdel ptactva kouzlíš zpěvy(J4f)
a v srdci lidském nítíš dobra cit(J5m)
ty všechno objímáš a líbáš(J4f)
tys sluncem které všemu tvorstvu svítí(J5f)
tys Bůh jenž žije v nás a s námi bolesť cítí(J6f)
Na lásky výsluní výš člověk bude vstoupati(J7m)
výš k ideálu krásy dobra bude spěti(J6f)
neb láska rozvaděné lidstvo(J4f)
i rozvaděné bratří zástupy(J5m)
usmíří v harmonický celek(J4f)
Hle rozpory a zlo se v niveč tříští(J5f)
Buď pozdraveno lidstvo lidstvo doby příští(J6f)