KLEKÁNÍ.

Karel Dostál-Lutinov

Když docházel jsem k městu, klekání zvonili – jen jako mezi sebou to věže mluvily. Přes unuděné hlavy měšťáků zněl ten hlas, nevnikal v šumné davy, nad hlukem ulic has’. Jen poutník z lepších krajů, jen ten se pokořil, svůj klobouk sňal a s věžmi nábožně hovořil. Hovořil o tajemství, jak Bůh se snížil v zem – a čelo od blaženství mu plálo paprskem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

190. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pastýřova nedělní píseň. (Ludvík Uhland.) (Josef Kuchař)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. S BOHEM (Otokar Fischer)
  4. SAMOTA (Jaroslav Vrchlický)
  5. Smrt a skřivan. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Na zvonici. (Adolf Heyduk)
  7. UBÍRÁM SE Z TOHO SVĚTA. (Josef Václav Sládek)
  8. DĚLNÍKOVA NEDĚLE. (Adolf Bogner)
  9. Večerní klekání. (Josef Kuchař)
  10. MUEZZIN (Karel Dostál-Lutinov)