POLEDNE.

Herma Pilbauerová

Rána z děla. – Vrch ji vrchu podává si hlasem hromu, rachot bloudí mořem domů, tichne zvolna... den, co den. A v ten povel hudba zvonů jako povzdech milionů splývá v hymnus, v bouřný sten. Denně ptám se zas a zase... Proč ta salva? Proč to znění? Či to chvíle vykoupení z trudu dne a jeho běd? – – Okamžik to – – v téže chvíli v neznámo zas život pílí – hledat snad svůj čarokvět. – Hrana dnů to – hrana velká, sama věčnost bije v zvony, a ty jejich bouřné stony nových dnů jsou pozdravem. Oč ta chvíle jiných větší? Ach, jen víra v život bledší, na rtu s trpkým úsměvem... Slyš! Teď drobných zvonků znění probouzí mě z dum a stesku. Dětský hlahol! Svěží fresku zjev jich načrtal mi v ráz. Nedbají té hrany zvonů, plny žití, blaha, shonu neptají se, proč vše as?

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

6. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Quies. (Jaroslav Vrchlický)
  2. IMPROVISACE. (Josef Merhaut)
  3. ZA MRTVÝMI (Otakar Theer)
  4. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  5. Finale. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. DUNÍ ZVONY... (Antonín Klášterský)
  7. V NOCI (Antonín Klášterský)
  8. Večerní hovory. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Slavnost jara. (Zikmund Winter)
  10. Šli jsme tiše... (Růžena Jesenská)