TOBĚ.

Herma Pilbauerová

Když večer tichý na zemi se snese a rozpne zlatozářnou nad síť, šum ulic ztichnev srdci klid se budí, po denní práci teprv začne žít. K svým knihám sedám, hovor počne milý; z nich nejdražšív nichž Ty jsi promluvil. Květ vonný v sny mi na mém stolku dýše, a lampy úsměv svědkem touhy chvil. To kdy juž vše mi kniha věrná poví, kdy poesie květ svou splatí daň, pak zaletí duše k Tobě, k Tobě... Ó, nejkrasší ty okamžiku, staň! Jsou chvíle ty mých nocí hvězdy zlaté, vždyť Tys jich září v mého žití tmy, jsou čisté, božské, jak ty na blankytě mých trnů života jsou růžemi. Ó, zahleď též se někdy v moje nebe, snad najdeš hvězdy, v nichž můj bloudí zrak, ó, vyčti z nich, že pro Tebe jen svítí, a vzpomeň si, že mám ráda tak! A zachvěje se blahem duše Tvoje, vždyť napadne v ni láskaráje květ... Věř, duše dvě kde vroucí v jednu splynou, tam nebe počíná a mizí svět.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

486. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  3. Své první básni. (Rudolf Bort)
  4. TŘI SLOKY. (Emanuel z Čenkova)
  5. ŽIVOTEM. (Adolf Brabec)
  6. ZA KRÁSOU. (Hanuš Jelínek)
  7. NOC. (Herma Pilbauerová)
  8. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  9. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ODŘÍKÁNÍ. (Josef Václav Sládek)