TŘI SLOKY.

Emanuel z Čenkova

Ó šťastný poet, jehož verše kvílí jak zádumčivá hudba valčíků, jak touha jara, za večerních chvílí kdy z houštin vonných zní zpěv slavíků, ten poet, jehož písní sladká slova si šeptá luzná dívka na lůžku, nad jehož knihou sní a kterou schová jak relikvii pod svou podušku. Ten poet šťastnější, jenž pravdy zdroje vykouzlí ze skal roven Mojžíši, jenž v poušti žití podá verše svoje jak manu, jež hlad duše utiší, ten poet, jehož Musa peruť vznesla do mračen záhad, v šero problémů, a z jehož knihy muž si zvolí hesla jak hvězdy zářné k žití čestnému. Leč nejšťastnější ten, jenž písně dechem zná v sopku vznítit ujařmenou zem a jehož Musa mluví bouře echem, jenž místo pérem píše plamenem, ten poet, který prohřál dobu svoji, zžeh bleskem myšlenek poroby hrad, při jehož písni za svobodu v boji nadšená mládež bude umírat.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1071. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROMĚNY. (Otakar Auředníček)
  2. Píseň v koncích. (Beneš Grünwald)
  3. TOBĚ. (Herma Pilbauerová)
  4. Ke dni 19. srpna 1874. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ballada o básníku a lesní panně. (Roman Hašek)
  6. Své první básni. (Rudolf Bort)
  7. NOCTURNO. (Hugo Kepka)
  8. None (Emanuel Miřiovský)
  9. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  10. JE ZDISKREDITOVÁNA ZCELA LYRIKA. (Petr Fingal)