Jak opozděný motýl.

Herma Pilbauerová

Jak opozděný motýl.
1-1Jak opozděný motýl v květů víru, 1-2by temné přespal stíny, úkryt hledá, 1-3tak duše mil po svitu touží míru, 1-4kdy temno stesku ani spát jí nedá. 2-1Již opojen je rosou kvítek každý 2-2a v sladkém tone spánku, taje dechy – – 2-3má naděj prchá – marna touha na vždy, 2-4je černá noc a nikde paprsk těchy. – 3-1„Jak? temno díš?“ tak šepot kol se rojí. 3-2„Jen k nebi vzhlédni, co tam květů plane, 3-3jsouť věčný klid, je peruť lásky pojí, 3-4tam duše tvá nechť s svými žaly stane. 4-1Kdy duch tvůj vydán divé bouří zlobě, 4-2kdy blaho tvé se suje, boří, kácí: 4-3tu k hvězdám věčným v zbožné zaleť prosbě, 4-4jich záře klid a mír zas duši vrací.“ 66

Kniha Z duše (1896)
Autor Herma Pilbauerová