Ty příliš Jsi se vzdálila...

Karel Babánek

Příliš pozdě vyšlo slunce, a byly neschůdné cesty a daleké, Ty příliš Jsi se vzdálila, byly rozpáleny již cesty, a já nevyšel ještě do ranních mlh...! Šla’s polem, květy rděly se na kraji máku, silnice prach, jejž zvedly dávno odešlých kroky, na ně se klad, a Ty divila’s se, že tak jsou již vysoké klasy...! Po lukách orosených šel jsem za ranních mlh při cestě kolem rozkvetlých šípkových keřů. Nějaký hudebník u cesty vyzpívaných písní vyluzoval tony – v dechu třásly se ještě větru, jenž kol Tebe lét – Ó, jak žlutými a vysokými zdály se Ti již klasy, a blízkým poledne...! Do ruda rozzpívalo se vstávajíc slunce, vdechujíc zavlhlou vůni květů a trav – – – Ach, že’s tak příliš se vzdálila!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

174. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  3. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  4. Dojem z ulice. (Antonín Sova)
  5. DOMOV (Božena Benešová)
  6. Z MLADÝCH TOULEK (Antonín Sova)
  7. Procházka. (Ferdinand Písecký)
  8. KOSA. (Karel Červinka)
  9. VENKOVSKÁ IDYLKA (Josef Svatopluk Machar)
  10. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)