HLÓČELA.

Karel Dostál-Lutinov

Hlóčela je lodračena, córa rostopášná, dneska tajak ovečka je, furyja hneď strašná. V litě jak be neoměla napočétat sedum, – z jara hajsá, přelezla be Vechodilom před dum. Hokoce a břehe trhá, cely rola krade, a co nakradla, to háže drohém do zahrade. Počké, šak tě dochtor Překrel naoči pořádko, hrant tě zvihne na Zlechově, stavi jož přehrádko. Nebodeš chodit kasátum, tólat se procházkó, bodeš pěkně vodo noset jako na provázko. Bodeš město veplachovat a zalivat kéle – počké, me tě naočime piskat po kostele!

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

54. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zkamenělí. ( Ceyp z)
  2. POTOK (Antonín Sova)
  3. KVĚTENA. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Před selankou François Bouchera v Louvru. (Emanuel z Čenkova)
  5. Sirotek. (František Cajthaml-Liberté)
  6. CESTA. (Jan Opolský)
  7. PŘEJELI DÍTĚ... (Antonín Sova)
  8. starý šlojme (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Jehňátko a vlk. (Josef Jaroslav Langer)
  10. Pasák. (Karel Alois Vinařický)