POTOK

Antonín Sova

Potok, již dávno tomu, se v modrých pomněnkách smál, a teď plakal v říjnu prudce a rozjímal: O pastýři a ovečkách v pěnách sněžících, vlny hnal jako stádo oveček běžících. Přes můstek nahé tu bílé nožičky chodily, seskakovaly, pískem a sluncem se brodily. Potok byl po nich tak smutný, plakal, plakal svůj hřích, chtělo se mu tolik je objímat, zlíbat jich, chtělo se mu tolik z pomněnek modrých se smát, chvíli se zastavit v líbezné louce a si hrát.

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

16. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STARÝ HŘBITOV. (Josef Václav Sládek)
  2. HLÓČELA. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Zkamenělí. ( Ceyp z)
  4. TOPŮLKA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LHOSTEJNÝ MILÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. BARVY (František Odvalil)
  7. Jehňátko a vlk. (Josef Jaroslav Langer)
  8. Na skalním tesu. (Josef Kalus)
  9. CESTA. (Jan Opolský)
  10. Vzdech svatohorský. (Antonín Bulant)