III.

Rudolf Pokorný

Hoj, peruť jara čarodějná jen dotekla se kraje, a nad zeleným cifrováním už bílá říza taje. Už otvírají květy očka, a strom je jedna sněžná vločka, jaj, celý kraj – kus ráje! I sletělo se ptactvo z dálky tam na bystřinku svěží, vstříc sladké ptačí cvrlikání mně za polibky běží. A limby suslí upýpavě: „Však zpomínáme na tě právě, teď unikneš nám ztěží!“ Tak libě kouzlo mladé vesny v to lidské srdce padá, a na troskách mu dávných zámků ptač novou píseň skládá. A nescelí-li trosek více, přec kvítím vesna kouzelnice je aspoň obepřádá...

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

469. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zaďobal datel v dub vyhnilý, (Josef Holý)
  2. LÉTU. (Karel Červinka)
  3. Plny svěžesti jsou lesy (Adolf Heyduk)
  4. Nové jaro. (Adolf Heyduk)
  5. Keř s hnízdem. (Adolf Heyduk)
  6. Růže v srdci. (Adolf Heyduk)
  7. MLÁDÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Zas květy pučí na stromech. (Josef Václav Sládek)
  9. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  10. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)