Běla.

Milota Zdirad Polák

Za rosy v zahradě Běla S slavíkem radostně pěla; Trhajíc do kytky za klobouk bez; Já však se přikradl lehce Po drnem zarostlé stezce, Přes plůtek do kvítí z houští jsem vlez. Dřív než můj vytrh šust z myšlének Bělinku, Měla již na tváři srdečnou hubinku. „Bože!“ tuť zvolala, „jak jsem se lekla, Až se mi do tváří všecka krev stekla; Jestli to spatřila z okna má matinka, Co bych si počala, ubohá dívčinka? Hubinky nesmím já od hochů bráti, Proto zas zpátkem ji míním ti dáti.“

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

196. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Usedám v luhu na trávník, (Adolf Heyduk)
  2. V parku. (Adolf Heyduk)
  3. PROZRAZENÁ MILENKA. (Václav Jaromír Picek)
  4. MAKOVÁ KYTICE (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Zdálo se mi... (Růžena Jesenská)
  6. NOČNÍ VIDĚNÍ. (Karel Skřivan)
  7. Na travičku, na rosičku... (Růžena Jesenská)
  8. X. Hrst prachu, kostí dědů zavážu (František Leubner)
  9. Ztroskotaná modla. (Berta Mühlsteinová)
  10. III. Jdu parkem. (Adolf Heyduk)