IV. SKŘIVÁNEK.

František Serafínský Procházka

Skřivane, skřivánku nad mou zemí, s tebou tak vesele seje se mi. Těžké zrno samo lítá jako zlaté včely z rána hned, když od hor svítá, a tak přes den celý. Tepleji, jistěji v brázdě dřímá, když ty’s je zprovodil zvonky svýma. Prudčej bude k nebi tryskat, hustěj metat klasy, když ty nad ním budeš výskat veselými hlasy. Zlatěji, plněji uzrá všude, když se tak modliti tvůj zpěv bude. Jásavěji kosa sykne na tom našem poli, bujněj koník vozem smykne na mlat do stodoly. Úžeji, věrněji, hlava k hlavě štěstí nás obejme usměvavě, štěstí tebou vyzpívané jakby u oltáře, a tvář mojí ženy vzplane plna jeho záře.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

13. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÁ ŽEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 1. Ráno za chlaďounké rosy (Marie Čacká)
  3. TUŠENÍ (Božena Benešová)
  4. Píseň oráčova. (František Chládek)
  5. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  6. Duma při žni. (Adolf Heyduk)
  7. Dotaz. (Adolf Heyduk)
  8. PÍSEŇ Z JIŽNÍCH ČECH (Antonín Sova)
  9. NEŽ SLUNCE ZAPADLO. (František Serafínský Procházka)
  10. ČEJKA. (Jaroslav Haasz)