V. Láska.

František Serafínský Procházka

Láska, kvítek v poli, kdo ho minul jednou, toho srdce bolí. Roste na rozcestí na leto i zimu, málo komu k štěstí. Zůstane tam v suše, pod kořínky jeho zvadne i tvá duše. Po druhé – být nechej, s okem přimhouřeným tiše mimo spěchej.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

723. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  2. MELODIE. (Ludvík Lošťák)
  3. Píseň. (Antonín Klášterský)
  4. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  5. 20. Rok má čtvero počasí (Josef Uhlíř)
  6. JESEŇ. (Emanuel Čenkov)
  7. NEJKRÁSNĚJŠÍ JARO (Antonín Sova)
  8. A JINÝ NAHRADÍ TĚ. (Karel Babánek)
  9. IV. Na řeku padla stínů záplava, (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Co, srpe přibledlý, jsi přišel žíti? ( H. Uden)