BALLADA O LIBUŠINĚ KONI.

František Serafínský Procházka

Když hvězdy svítily jak jisker roj a pod nimi zem spala, vždy kněžnu v srdci pojal nepokoj, a s lůžka tiše vstala – (tak častěji se dálo v rok, a nevěděl nic moudrý Krok) – a kůň si osedlala. Byl bílý jako sníh ten koníček, na čele sivou lysku, na uzdě zdoba zlatých srdíček mu zvoní kolem pysku; potichu vyjel, dal se v klus, jeť ke Stadicům hezký kus, kde plnou měl vždy misku! A znal tu cestu v noci zpaměti, jak ty znáš tuto zkazku, z oráče vyrůsti dal knížeti a kněžně starou lásku, an vážně vedl cestou tou řad poslů z Prahy za sebou za nos jak na provázku. A moudrost, moudrost kde je, kde je tu? už slyším volat v křiku. Nechtěl jsem jistě ohřát klevetu, leč říci k její vzniku, že ne vždy zle to dopadne, když někdy v době nesnadné kůň dělá politiku.

Patří do shluku

koníček, koník, vraný, podkova, šavlička, osedlaný, kůň, vraník, ostruha, jet

44. báseň z celkových 323

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVII. Nebi dozdály se hvězdy, (Vítězslav Hálek)
  2. IV. S hor do dolů vraný kůň cválá, (Jan Vlk)
  3. Návštěva. (Matěj Pěvoslav Havelka)
  4. VOJNA. (František Táborský)
  5. Jízda k milé. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Kouzelná moc. (Adolf Heyduk)
  7. 231. Jak tu letí na čilém koni svém jako oblaka jezdec, (František Sušil)
  8. BALLADA O RYTÍŘI, ČERTU A SMRTI. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XLI. Čas s rolničkami, s bičem šaška, (Vítězslav Hálek)
  10. REJTHAŘI KRÁLE. (Jan Opolský)