Kostelník přišel zvát mě do kostela(J5f)
leč zastavil se bylo to jak střela(J5f)
Já ležím v rakvi(J2f)
Složené ruce růžencem ovinuté(J5f)
nos vystouplý a oči zapadnuté(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Listonoš vchází nese novin haldu(J5f)
a dopisů já nedbám o jich šalbu(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Jdou žebráci co denně za mnou chodí(J5f)
Ta mrtvá ruka darů nerozhodí(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Pak přišel výběrčí pro peníz daně(J5f)
Já zaplatil daň nejvyšší a maně(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Jde redaktor pro básně pro Hovory(J5f)
já dohovořil s této země tvory(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Aj vchází malíř nový obraz nese(J5f)
čím stín když duchu Vesna zaskvěje se(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
A přišli členi družstev svých a spolků(J5f)
bych poradil bych pomoh bez okolků(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
A přátelé mě navštívili vřelí(J5f)
a na procházku pozvati mě chtěli(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Pak přišel ten jenž chtěl mi vrazit dýku(J5f)
leč pozdě již Co škodí nebožtíku(J5f)
Já ležím v rakvi(J2f)
Ač nos můj špičatý a úsměv tvrdý(J5f)
v mém srdci mír je hluboký a hrdý(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Já doúčtoval s podlostí a luzou(J5f)
a políbený nesmrtnosti Musou(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Jsem smířen s Bohem se světem a sudbou(J5f)
mně pláč i posměšek zní jednou hudbou(J5f)
já ležím v rakvi(J2f)
Dvě svíce u mé hlavy třepetají(J5f)
jak bludičky Zář jinačí je v ráji(J5f)
Já ležím v rakvi(J2f)
Kdo přijde stane čelo poznamená(J5f)
a dí Spi hlavo uštvaná a unavená(J6f)
Já ležím v rakvi(J2f)
Pak pohřbili mě Dál se rvou a bijí(J5f)
Ke mně to zní jen dálnou melodií(J5f)
Já ležím v rakvi(J2f)
hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma
308. báseň z celkových 461
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
POHŘEB.
(Jan Psohlavý)
-
SEN.
(Václav Bolemír Nebeský)
-
Nuž – strojte mne...
(Albína Dvořáková-Mráčková)
-
NÁŠ HŘBlTOV.
(Karel Václav Rais)
-
Matka z lidu.
(Josef Václav Frič)
-
V TĚŽKÉ CHVÍLI.
(Karel Dostál-Lutinov)
-
Na pohřbu dítěte.
(Adolf Heyduk)
-
Bezdětek.
(Adolf Heyduk)
-
ACH, AŽ JEDNOU...
(Adolf Bogner)
-
U kostela.
(Hanuš Věnceslav Tůma)