Juž dávno zvyk’ jsem...

František Serafínský Procházka

Juž dávno zvyk' jsem bez závisti, jak padá, vidět svadlé listí mých snův a zlatých nadějí, jež podzim vždycky jako maní s haluzí trhá mraznou dlaní a pohřbí sněhu závějí. Juž dávno zvyk' jsem štěstí v záři u jiných hledat s klidnou tváří a třeba Ódu na ně psát. Než, vidím-li, jak za svým pluhem jde oráč klidně v znoji tuhém, tu k práci svojí sednu rád. A semeno, jež hustě padá z mozolné ruky v dlouhá lada, i mých je tužeb semenem, a klidně čekám, zda se zvedne klas aspoň z černé hroudy jedné ušetřen ledu čeřenem. Kolikrát sníh jej stiskne v zimě, kolikrát parna mdlící břímě vzrůst jeho zcela popálí: sít budu znova, znova věřit, že z východu se počne šeřit přec jiskřivými opály. Ať ve práci té mezi zpěvy sníh ve vlasech se maní zjeví života pěvci v podletě, tu chvilku k hrobu ještě může dál doufat v plné, rudé růže, jichž neutrhl na světě. Dál doufat může, myslit, hledat, se těšiti a ruce zvedat, smích na rtech, o štěstí jen pět: však naděj v kvítí, jež chtěl míti, z mohyly jeho přece svítí; z ní, z jeho srdce vzroste květ.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

213. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatý sníh. (Alois Škampa)
  2. Motiv národní. (Antonín Klášterský)
  3. ZA ŠTĚSTÍM. (Alois Škampa)
  4. Jarní. (Herma Pilbauerová)
  5. PADÁ MLHA... (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  7. JARO V ZIMĚ. (Adolf Bogner)
  8. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  9. Zima. (Antonín Klášterský)
  10. Vánoční. (Růžena Jesenská)