Motiv národní.

Antonín Klášterský

Sněhu pln vzduch je jak motýlů, na zemi poduška měkká... Vsí jdu a myslím, kolik as srdcí tu na jaro čeká. Na jaro, na květy, vlaštovky, s kterými přilétá štěstí. Vzpomněl jsem: „Počkej jen do jara, až bude fiala kvésti...“ Kolkolem leží jen sníh a sníh mrazivé ukrutné zimy, květiny zmizely v závějích, ptáci se ztratili s nimi. Kolkolem všecko jen led a led, na cestách, na proudu vodním, bude to trvati, nežli květ první se probudí pod ním! V jednom tu okně zřím děvčátko, oči tak teplé, tak snivé... Dál jdu, však prosím: Dej tenhle rok, Bože, kvést fialám dříve!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

138. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z jara. (Antonín Klášterský)
  2. VI. Smutno, teskno v širém kraji. (Herma Pilbauerová)
  3. Jarní. (Herma Pilbauerová)
  4. SNÍH. (Eliška Krásnohorská)
  5. ČESKÁ JARNÍ. (Ferdinand Tomek)
  6. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  7. Zima. (Antonín Klášterský)
  8. Na košíku v pokoji... (Antonín Klášterský)
  9. Juž dávno zvyk’ jsem... (František Serafínský Procházka)
  10. JARO V ZIMĚ. (Adolf Bogner)