SMUTNÉ ZRAKY.

Karel Vojtěch Prokop

Viděl jsem vás kdysi, smutné zraky, ve štěstí a prvních snech se smáti... Jaro právě vítalo své ptáky, žitko vlnilo se na souvrati – šla jsi s hochem polní stezkou bílou; šli jste – skřivánků dvé srdce vaše – on ti pravil, že’s mu nad vše milou. Líčko své jsi nachýlila plaše, potom zvedla’s k němu oči vlahé – pohled ten se nikdy nenavrátí! – tenkrát viděl jsem tvé zraky drahé ve štěstí a blahém snu se smáti!... Zřím je zase. Jak jsou nyní smutny, zakaleny slzou mnohou, mnohou! Léta vpila slz těch ručej rmutný – zdaž ty oči ještě plakat mohou?

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

68. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. Sonet v jarním jitru. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. ZAŠLÉ NEDĚLE. (Antonín Jaroslav Klose)
  4. Útěcha. (Adolf Heyduk)
  5. POHLED (Viktor Dyk)
  6. Píseň tuláka. (Augustin Eugen Mužík)
  7. V lesích lužnických. (Emanuel Miřiovský)
  8. Kde jsou ty písně... (Růžena Jesenská)
  9. NAŠE VESNICE. (Vítězslav Hálek)
  10. POJĎ, VZÁCNÝ VEČERE! (František Eisler)