SMUTNÉ ZRAKY.

Karel Vojtěch Prokop

SMUTNÉ ZRAKY.
Viděl jsem vás kdysi, smutné zraky, ve štěstí a prvních snech se smáti... Jaro právě vítalo své ptáky, žitko vlnilo se na souvrati – šla jsi s hochem polní stezkou bílou; šli jste – skřivánků dvé srdce vaše – on ti pravil, že’s mu nad vše milou. Líčko své jsi nachýlila plaše, potom zvedla’s k němu oči vlahé – pohled ten se nikdy nenavrátí! – tenkrát viděl jsem tvé zraky drahé ve štěstí a blahém snu se smáti!... Zřím je zase. Jak jsou nyní smutny, zakaleny slzou mnohou, mnohou! Léta vpila slz těch ručej rmutný – zdaž ty oči ještě plakat mohou? 40
Básně v knize Co nezvadlo:
  1. POHÁDKA.
  2. * * * Mám pro tě písní na tisíce.
  3. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou
  4. TAK VZPOMÍNÁM...
  5. KONVALINKY.
  6. MATCE.
  7. O MÉM PŘÍTELI.
  8. LES VÍTAL MĚ V LISTNATOU BRÁNU...
  9. KRAJINKA.
  10. Ó HNĚDÉ LISTY DUBŮ...
  11. V ZIMNÍ PODVEČER.
  12. LAMPA.
  13. PÍSEŇ MLADOSTI.
  14. NEBYL TO ŽIVOT...
  15. ÚDĚL.
  16. NOCLEH.
  17. PRVNÍ ODPOČINEK.
  18. NAD KOLÉBKOU.
  19. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE!
  20. ZAPOMENUTÉ.
  21. SMUTNÉ ZRAKY.
  22. SIROTA.
  23. STAŘEC.
  24. NA SILNICI.
  25. Z FARNÍ KRONIKY.
  26. DOMOVINĚ.
  27. ČESKÝM VÍSKÁM.
  28. PRAPOR.
  29. V POLABÍ.
  30. V TEMNU.
  31. U ŠTRBSKÉHO PLESA.
  32. SELSKÁ BALLADA.
  33. KDE DOMOV MŮJ?